KRAUT, J. ZBROJOVKA BRNO [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Závěrečná práce je presentací osobního příspěvku autora ke společnému tématu urbánní strategie nulového růstu aplikovanému na území továrního areálu Zbrojovky. Hlavním motivem navrženého řešení je postupná proměna prostorů mezi budovami továrny na městské veřejné prostory a jejich zapojení do organismu města. Vlastním rozhodnutím o důležitosti reálných kroků pro transformaci postindustriálního území vypracoval autor studii v podobě podrobného scénáře jednotlivých fází. Tvůrčí úsilí věnoval městské polyfunkčnosti, vytváření veřejných prostorů a uplatnění principů udržitelného urbanismu. Zvláštní pozornost je věnována pěším, cyklistům a dostupnosti MHD se zapojením do sítí města. Nestandardní zpracování scénáře je graficky názorně zpracováno tak, aby byl pochopen především proces proměny továrny na město. Originalita presentace nese sebou při prvoplánovém hodnocení riziko nepochopení. Argumentace pro jednotlivé fáze postupné proměny by si zasloužila více objektivizujících údajů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | C | vlastní názory, špatné hospodaření s časem |
Nad chvályhodným přístupem promyšleného plánování v čase převažuje slabá stránka práce a to je ekonomie řešení – komerčně neatraktivní funkční využití a rozsah nových tramvajových tratí. Nízký podíl trvalého bydlení, příliš mnoho veřejného prostoru a množství nehlídaných zákoutí hrozí vytvořením lokality bez sociální kontroly v nočních hodinách.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Práce je ucelenou strategií postupné přeměny areálu, avšak nereflektuje realitu na trhu s nemovitostmi. Areál je v soukromém vlastnictví, navrhované funkce (kultura, umění, klubovny spolků, sport apod.) nejsou komerčně atraktivní. Nízký podíl trvalého bydlení je v příkrém rozporu s autorovou tezí živé městské čtvrti. Rozsah obsluhy tramvajovou dopravou je zcela neadekvátní významu areálu. Při velkých nákladech na výstavbu tramvajových tratí by výsledkem bylo zhoršení obsluhy zbylých částí města (prodloužení tras, které by s ohledem na malé poloměry směrových oblouků musely být projížděny nízkou rychlostí; rozložení přestupní zastávky Kuldova, ke které má být v rámci modernizace ŽUB posunuta židenická vlaková zastávka). Stávající tramvajové tratě jsou v přijatelné vzdálenosti, stačilo by upravit polohy zastávek a doplňkově území obsloužit prodloužením některé z autobusových linek končící na terminálu nádraží Židenice. Vedení cyklistické dopravy po tramvajových kolejích je nevhodné (hrozí zapadnutí kola do žlábků kolejnic, cyklisté budou zdržovat tramvaje), vhodnější by bylo např. navržení cyklopruhů. Rušení husovické vozovny trolejbusů se zdá být samoúčelné, jde spíše o autorovu snahu vše odlišné od polyfunkčního města odsunout někam jinam, i když nemá jasno kam, proč nebo kdo to všechno zaplatí. Naznačené řešení uličních prostorů se drží zažitých schémat preferujících automobilovou dopravu. | |
| Provozní řešení | C | Provozní řešení je vyhovují, objevují se však některé zásadní nedostatky, např. chybějí bezbariérový přístup (výtah) do kulturního centra. | |
| Formální úroveň | C | Grafické zpracování je na dobré úrovni. Nevhodné je používání vzájemně málo kontrastních odstínů zelené. | |
| Architektonické řešení | Práce se zabývá zejména urbánní strategií, u řešení jednotlivých objektů zůstává v koncepční rovině, architektonické řešení nelze hodnotit. | ||
| Technicko konstrukční řešení | Práce se zabývá zejména urbánní strategií, u řešení jednotlivých objektů zůstává v koncepční rovině, technicko konstrukční řešení nelze hodnotit. |
eVSKP id 70681