KOVÁŘ, R. Nízkofrekvenční výkonové zesilovače [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Diplomová práce se zabývá problematikou nízkofrekvenčních výkonových zesilovačů. První část práce diplomant věnoval historickému přehledu osvědčených obvodových řešení zesilovačů, jejich analýze a porovnání. Ve druhé části práce realizoval a analyzoval nové obvodové řešení zesilovače. Na tomto zesilovači se velmi podrobně zabýval problematikou přechodového zkreslení, jeho vznikem a obvodovými možnostmi jeho odstranění. Ve třetí části jsou shrnuty všechny experimentální výsledky získané na realizovaném zesilovači. Diplomant všechny body zadání splnil, pracoval velmi samostatně jak v oblasti praktické, tak i teoretické. Při řešení problémů prokázal velmi dobré znalosti z elektrotechniky. Námět do diskuse: Na str. 15 je uveden číselný příklad výpočtu rychlosti přeběhu du/dt. Výsledkem je přibližná hodnota 2,24 V/mikrosekundu. Dále je správně uvedeno, že rychlost přeběhu musí být ve skutečnosti větší, protože se jedná o sinusový signál. Otázka tedy zní: Jakou skutečnou největší strmost du/dt má sinusové napětí o amplitudě 28V a o kmitočtu 20kHz? Ve kterém časovém okamžiku (v rámci periody) se tato maximální strmost objeví?
Posuzovaná diplomová práce se zabývá rozborem vzniku přechodového zkreslení ve výkonovém nízkofrekvenčním (hudebním) zesilovači s koncovým stupněm reealizovaným jako dvojčinný emitorový sledovač. Přitom je předpokládána zátěž s významnou induktivní složkou tj. nikoliv zátěž ryze odporová. Členění práce je logické, nejprve seznamuje s problematikou a základními pojmy, věnuje se rozboru důležitých dílčích obvodových celků a následně uvádí popis několika konkrétních v praxi používaných zapojení zesilovačů. Poslední (hlavní) část je věnována vlastnímu navrhovanému zesilovači a měření na něm. Ke zpracování teoretické části bych však měl některé připomínky. Autor hojně (a poněkud nekriticky) čerpal z řady publikací a výsledkem je uvádění některých nepřesností či nepravdivých nebo těžko doložitelných tvrzení. V oblasti hi-fi techniky se totiž bohužel obecně vyskutuje řada ne zcela odborně korektních publikací. Např. na str. 26 - rozbor vlivu emitorových odporů vřazených do emitorů tranzistorů dvojčinného emitorového sledvače na zkreslení - tvrzení, že 0,1Ohm přináší menší zkreslení než 0,22Ohm - nezdá se být logické, navíc není uvedeno, jaký typ zkreslení je uvažován. Očekával bych spíše autorův vlastní teoretický rozbor podpořený matematicky a logické závěry plynoucí z něho. Podobně Obr. 11 na str. 25 - opět se jedná o přejaté informace sporného charakteru, které se nezdají být logické. Pokud jsou pravdivé, zasloužilo by to bližší rozbor a výklad. Celkově by bylo vhodné zařadit do práce některé výpočty a teoretické rozbory - např. účinnost ve třídě A, B, vliv záporných zětných vazeb na vstupní odpor, zesílení atd. Jedním bodem zadání byl návrh obvodového řešení zesilovače, které by odstranilo přechodové zkreslení. Navrženým zesilovačem se zabývá kapitola 4. Je škoda, že v textu není uveden postup návrhu (tj. např. výpočet hodnot součástek). Je zde však uvedeno finální schéma s popisem činnosti, jmenovité parametry a pak výsledky měření na zesilovači. Z textu kap. 4.2 věnované tomuto měření vyplývá, že autor práce se snažil experimentálně ověřovat vliv fázového posuvu mezi výstupním napětím a proudem na tvorbu přechodového zkreslení (induktivní zátěž). I samotné zapojení zesilovače bylo navrhováno s ohledem na eliminaci přechodového zkreslení v situaci s induktivní zátěží. Problematika je zjevně složitá a velmi zajímavá, zasloužila by si proto podle mého názoru trošku více podrobnějšího vysvětelní a rozborů. Na druhé straně je třeba ocenit, že autor má značné praktické schopnosti a zkušenosti, což je z diplomové práce na první pohled vidět. Po grafické stránce je práce na dobré úrovni, obrázky jsou čitelné a pěkně provedené. Avšak v textu se občas vyskytují gramatické chyby, což je škoda. Celkově je práce přes veškeré připomínky velmi zajímavá a je vidět, že autor odvedl značný kus samostatné práce a prokázal tím inženýrské schopnosti. Doporučuji proto jednoznačně práci k obhajobě. V Brně, dne 4.6. 2013 Pavel Vorel
eVSKP id 67319