PELIKÁN, O. Elektrolyty s obsahem retardéru hoření na bázi fosforu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Pan bakalář Ondřej Pelikán se ve své práci zabývá testováním elektrolytů pro lithium iontové akumulátory a vlivu retardéru hoření na fyzikální a elektrické vlastnosti. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je napsána přehledně a zahrnuje veškerou teorii potřebnou pro praktickou část. Praktická část je psána systematicky a jsou zde shrnuty výsledky měření a vybrán nejvhodnější elektrolyt s retardérem hoření pro zvýšení požární bezpečnosti. Kvalitu teoretické části však snižuje horší rozlišení obrázků a seznam literatury kde jsou nepřesně uvedeny odkazy typu zahraniční vědecký článek. Pan Pelikán docházel rovnoměrné během celého semestru vždy připraven a se zájmem pro řešenou problematiku. Student pracoval po zaučení v laboratoři samostatně a velmi zručně. Všechny dílčí úkoly plnil včas a většinou se značným předstihem a nejednou se stalo, že musel uhánět svého školitele. Předložená diplomová práce splňuje zadání a požadavky na technický text. Práci doporučuji k obhajobě.
Student Bc. Ondřej Pelikán se ve své diplomové práci zabývá problematikou aprotických elektrolytů s vyšší požární bezpečností. Práce popisuje experimenty s konkrétními retardéry v kombinace se směsí rozpouštědel, následně je vybrána nejlepší kombinace s pohledu bezpečnosti a elektrochemických vlastností. Teoretická část práce se v dostatečné míře zabírá problematikou retardérů hoření, jejich základním členěním, funkcí a použitím. Dále se teoretická část práce věnuje aprotickým rozpouštědlům, popisuje jejich parametry a charakteristické vlastnosti. Po formální a stylistické stránce mám k práci několik připomínek: Výčet použitých zdrojů a literatury v počtu 29 citací je na diplomovou práci tohoto charakteru slabý. Práce obsahuje různé fonty, abstrakt, reference, obrázky a klíčová slova vs. zbytek práce. Práce obsahuje celou řadu obrázků v relativně nízké kvalitě. Dále str. 12 Obr 1.1 desetinná místa mají špatný oddělovač, popisek obrázku je mylný. Strana 13 odstavec 1.7, termín „exogenní reakce“ není správný v daném kontextu, dále na téže straně LiTiO materiál není katodový materiál. Nevhodný obrat na straně 18 „Nejdůležitější je celá řada fyzikálních vlastnosti“. Strana 30 obsahuje tvrzení „…kombinace lithia a uhlíku je vysoce reaktivní“ toto tvrzení není v kontextu lithium-iontového akumulátoru zcela správné. Praktická část práce představuje rozsáhlou sérii systematicky vedených experimentů, ve které jsou získaná data přehledně zpracována a vyhodnocena. K potenciálovým oknům, bylo by vhodné do nich vyznačit limitní práh proudové hustoty pro vyšší vypovídající hodnotu jednotlivých grafů. . S ohledem na výše zmíněné nedostatky, práci doporučuji k obhajobě s hodnocením 70 bodů, známka C.
eVSKP id 112172