KAPRAĽOVÁ, K. Polná ideální, zámek a v podzamčí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
„Jsem otevřený duchu místa, který se mi zpřítomňuje v komunikaci se zakořeněním dalších existencí přistupujících ke mně z minulosti a přítomnosti (Karl Jaspers)“. Tato Jaspersova věta je nejkratší charakteristikou této DP. V DP předložené řešení není architektonickým rozmáchlým gestem, je výsledkem vědomostí, dovedností a tvůrčího úsilí a urputným hledáním cesty k cíli. Je k vlastníkovi, ke společnosti i k dějinně mravnímu imperativu přátelské. Řešení formou aglomerovaných reprezentantů v dějinném pochopení místa jako celku i jeho jednotlivostí vč. exteritorializačních vektorů, v predikci procesů i formy , v respektování stavu a jeho kvalit při alokaci náplně, ve využití a transkripci přírodních forem glacis, zahrad, příkopů, vody, ve vnímání potřeb a možnosti vlastníka, tedy kultivace obrazu, hospodárnosti, ekonomie, flexibility alokace prostředků, vnímání potřeb místní komunity i hostů, turistů, etc, etc, předkládá šíři vhledu studentky a záběru DP, široké spektrum sledovaných aspektů, řešení konzistentně sleduje ideji a cíl v této rhizomatoidní spleti samostatných funkčních, procesních i formálních okruhů - smyček, v průpletech se prolínajících ve vícefunkčních uzlech. Vše sjednocuje a reprezentuje mnohovrstevnatou celostnost. Oceňuji: - Metodu. Způsob vyjádření na jednotlivých segmentech a singularitách areálů formou reprezentantů komplexní škálu aspektu architektonické profese a tvorby obecněji. - Pregnantní vyjádření idejí a konceptu - Exteritorializaci i v dějinnosti předmětu řešení - Spojení aristotelovského „celku“ s deleuzeovskými „plošinami“, jasnou komponovanost ve spojení s organickou nahodilostí „smyček“ - Submisivní přestavby a obnovu starého v opozici k souboru nových abstraktních forem - Osobitou individuální grafiku a adjustaci - Práci s náturou, s charakterem i vnějších ploch a spojení s místem a kontextem jak věcně tak i jazykem Využití: - Flexibilní materiál pro město Polná - Publikace v odborné literatuře - Reprezentace FA a UN DP prokazuje zřetelně připravenost a zdatnost studentky jak po stránce metodologické, odborné tak i konceptuální a architektonické a v neposlední řádě i grafické a prezentační. Zejména v uchopení zadání problematiky je práce mimořádná. DP navrhuji k obhajobě
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Přístup studenta ke zpracování | A | 100 | Studentka pracovala systematicky a vysokým nasazením. Tvůrčí cesta nebyla jednoduchá, ale stala zato. DP naplňuje zadání. Práce je kompletní, obsahuje urbanistické uchopení, program i řešení velmi rozsáhlého komplexu. Předmětem jsou jak nové intervence, tak obnova a naplnění historické struktury vč. úprav málo zdařilých a problematických dostaveb z minulého období. Práce je výsledkem rozsáhlých a promyšlených analýz a interpretací a odvážným vyjádřením osobního nekonvenčního názoru na obnovu, způsob obnovy a revitalizaci historického areálu s mnoha funkčními, provozními i formálními nedávnými neodbornými zásahy. |
Diplomantka splnila velmi dobře požadavky složitého zadání. Projekt je zpracován kvalitativně i obsahově na velmi dobré úrovni. Svou závěrečnou diplomní prací ukazuje, že je schopna řešit i složité architektonické úkoly, před které ni praxe postaví.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Urbanistické řešení | A | Smysl práce lze chápat jako pokus o určitý (iniciační) scénář možných intervencí vedoucích ke zhodnocení současného stavu, resp. docílení stavu „ideálního“. Jejich vymezení není chápáno jako časový sled, ale jako autonomní intervence, které jsou na sobě nezávislé. Urbanistické řešení naplňuje komplexní charakter zadání i charakter urbanistického pojetí, spočívající m.j. v tom, že zasahuje několik měřítek intervence, od globálního pohledu na město, resp. jeho kontext, přes jeho základní identifikační a hodnotové elementy, aby vyústilo v dílčím architektonickém řešení, včetně detailu, jenž má v tomto urbánním kontextu více ilustrativní nežli technický charakter. Rysem zvoleného přístupu je analýza prostředí města, založená na identifikaci míst, která jsou nositeli jeho urbánní nebo architektonické hodnoty a následné hledání jejich vzájemných vazeb (v tomto případě soustředěná na pojmy kultura/natura), které zde mají representovat pohled na syntetickou hodnou celku, resp. jejich interakci. Vlastní prostorová a hmotová komposice je zde obsažena spíše jen implicitně, resp. je graficky presentována perspektivním pohledem na celek a bylo by jistě možné ji doplnit o úvahu o morfologii, geometrii či dramaturgii veřejného prostoru města, nesoucí v sobě základní půdorysnou charakteristiku města. Vlastní selekce „citlivých“, „iniciačních“ míst, „segmentů“, zde nazvaných pojmem „plošin“ se jeví jako výstižná a charakterizující hodnoty obrazu města. Závěry promítnuté do urbanistického konceptu celku jsou správné, i když by si na této úrovni, vzhledem k celkovému rozsahu práce, zasloužily upřesnění, alespoň v podobě verbálního komentáře. | |
Architektonické řešení | A | Přístup k vlastnímu architektonickému řešení vybraných segmentů lze charakterizovat jako kontextuální, resp. anticipující „ideální“ vývoj míst a jejich podobu. Děje se tak místy odkazem na historii, avšak vždy nově interpretujícím jejich podobu. Na úrovni architektonického měřítka je použito několika přístupů, mezi nimiž převládá přístup kreativně pojímané „revokace“ a práce s tradičními architektonickými elementy (věž, representativní schodiště, scelení průčelí, resp. nová průčelí, až „archeologická“ presentace zaniklých částí staveb atd.). Ta je chápána jako stylizace prvků, někdy snad až na hranu jakéhosi „ledouxovského“ symbolismu, nebo intelektuálně pojatého minimalismu. Také z pohledu památkové teorie zde můžeme najít několik kombinujících se přístupů (např. analytický přístup – zbytky staveb, rehabilitaci prvků – kašna, různou míru interpretací – od střechy věže po novotvar – lávka v zastoupení arkády atd.). Na úrovni architektonické byly vybrány segmenty v rámci zámeckého komplexu (barbakán, nádvoří, „spojka“, „klín“, wellness) a na úrovni detailu (venkovní scéna, kašna, reliéf zbytků zaniklé stavby, most, věž). Jejich konkrétní řešení dokládají invenční i přiměřený přístup nepostrádající vzájemnost a jednotnost působení celku. Celkově je použitý architektonický jazyk kultivovaný, neokázalý (až na hraně určité intelektuální demonstrativnosti), nepostrádající poetický rozměr, ale také předpokládající imaginativnost diváka. | |
Provozní řešení | B | Hledání ideální (hmotné) podoby není možno odloučit od její podoby provozně funkční. Pochopení zadání je zde významně založeno na výkladu významu ideální (jak zmíněno pro mne ve smyslu optimální). Návrh funkčního využití je nesen především ideou (re)animace komplexu, potažmo historické části města, s přihlédnutím k „realisticky“ pojatému procesu jeho rehabilitace. Zde je třeba hledat přiměřenost volby využití, která je na základě památkové praxe často založena na navržení funkcí povahou blízkých původnímu účelu, aniž by se mělo jednat o doslovné chápání, ale spíše o nároky plynoucí na změnu fyzického stavu z pohledu typologie nového využití, nutné míry transformace konstrukcí (např. nároky na četná nová hygienická jádra u hotelové funkce apod.), v neposlední řadě i určité obecněji pojaté souřadnosti etické. Ubytovací funkci lze v tomto případě chápat jako do jisté míry pragmatické (ekonomické) řešení, wellness jako dobovou podobu trávení volného času a odraz v současnosti populárního, netradičního využívání neobvyklých prostor pro nové funkce (bazén v podzemí), konečně rošádu v podobě přesunu Lidové školy umění (patrně) jako hledání ideální náplně ovlivněné typologickou úvahou. Na základě výše uvedeného je možno říci, že funkční řešení je pragmatické, logické a provozně představitelné. Systém prolínajících se funkčních „okruhů“ invenčně využívá nově interpretovaného prostorového potenciálu komplexu. Tomu odpovídá i navrhované disposiční řešení transformovaných částí staveb. | |
Technicko konstrukční řešení | B | Z doložené dokumentace je možné se domnívat, že je návrh realizovatelný. | |
Formální úroveň | A | Použitá metoda práce je založena na vyhledání a selekci elementů (urbánních, architektonických i detailních), vybraných na základě analýzy obrazu města s cílem hledání jeho ideálního naplnění, naplňování v předem neurčeném čase a posloupnosti. Vlastní návrh, má ambici jednak obecnou, resp. na úrovni celku i historické části města, a má své lokální těžiště v zámeckém komplexu a (z tohoto pohledu) „architektonickém středním měřítku“. Z pohledu presentované podrobnosti tomu odpovídá i formální provedení práce. Určitá transfokace je součástí metody zpracování a v okrajových měřítcích je tedy pochopitelně více schématické. Vlastní podání zmíněného těžiště je postačující, kultivované a přehledné. Jak bylo zmíněno také lapidární a vědomě minimalistické, bez podbízivých grafických příkras. Určitou daní za toto jinak sympatické pojetí, je nárok na představivost, tím spíše, že je-li potenciálním adresátem město a jeho veřejnost, může být tento nárok k újmě přesvědčivosti. Je však třeba konstatovat, že se jedná o závěrečnou akademickou práci budoucího architekta a z tohoto pohledu splňuje i po formální stránce očekávání na velmi dobré, kultivované úrovni. Určitou, spíše technickou poznámkou k provedené práce by mohlo být řazení informací v portfoliu („paré“), kde návrh předchází analýzu. Obdobně by bylo vhodné prohloubit i verbální popis, jenž by umožnil sdělit intence, které sice oponent pozná, ale jejich slovní formulace je také součástí profesionální práce na návrhu a komplementem k jejímu snazšímu a správnému pochopení. V tomto smyslu vidím prostor ve vlastní obhajobě práce. |
eVSKP id 125517