ŤAVODA, M. Vývojový modul pro radarový senzor bezpečnosti jednostopých vozidel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student v rámci své bakalářské práce vytvořil vývojový modul pro již existující radarový senzor. Tento modul má sloužit firmě ALPS pro vývoj a testování algoritmu zpracovávajícího data z radarového senzoru. V teoretické části bakalářské práce představuje několik komerčně dostupných zařízení, kterým by výsledný produkt měl konkurovat. Popisuje princip fungování vestavěných elektronických systémů a zejména následně použitých typů senzorů. Dále podrobně představuje Robot Operating System. Praktická část bakalářské práce obsahuje návrh schématu včetně zdůvodnění jednotlivých designových rozhodnutí. Je popsán návrh desky plošného spoje včetně zdůvodnění rozložení jednotlivých komponent. Zvláštní pozornost byla věnována návrhu vysokorychlostníh rozhraní (vyrovnání délek spojů, řízená impedance). Je popsán i kryt modulu, který byl vyroben pomocí 3D tisku, a proces oživení desky plošných spojů. V poslední kapitole je popsána softwarová architektura vývojové aparatury, zasazení výstupu bakalářské práce do procesu vývoje výsledného zařízení i demonstrace a vyhodnocení prvních dat změřených pomocí vývojového modulu. Bakalářská práce je celkově na velmi vysoké úrovni, student prokázal vynikající schopnosti samostatně řešit inženýrské problémy. Navrhuji hodnocení 100b / A
Cílem práce bylo navrhnout a realizovat vývojovou platformu pro cyklistické zadní svítilny vybavené radarovým senzorem. Návrh vycházel z potřeby rozšířit stávající platformu o senzor náklonu, který je klíčový pro korekci radarových dat v běžném provozu (zatáčení cyklisty). V úvodu práce je stručně představena současná koncepce zadní svítilny s radarovým senzorem, a vysvětlena nutnost jejího doplnění o jednotku inerciálního senzoru polohy. Následuje krátká kapitola Embedded systems, kde ale autor popisuje funkci akcelerometru, gyroskopu a magnetometru, což mi nepřipadá logické. V další kapitole je popsán systém (knihovna) ROS2 a jeho embeded varianta Micro-ROS, stručně jsou zmíněny i RTOS. V kapitole bohužel chybí úvod, který by objektivně zdůvodnil použití systému ROS, a porovnal jej s použitím běžných RTOS. Následuje popis navrženého systému z hlediska použitých komponent a jejich zapojení, včetně návrhu napájecího subsystému. Jednotlivé komponenty jsou vybrány autorem bez objektivního porovnání s jinými variantami, ale s jejich volbou lze souhlasit. Návrh plošného spoje je proveden v systému KiCad, autor při něm věnoval dostatečnou pozornost integritě signálů. Během oživení osazeného plošného spoje úspěšně odstranil několik drobnějších problémů a mohl se dále věnovat vývoji programu s využitím ROS2 a MicroROS. Všechny SW a HW komponenty pak integroval do systému (RSS development environment) umožňujícímu monitorovat funkce radarového senzoru. Ten je založen na minipočítači SBC LattePanda, ke kterému jsou připojeny jak vývojový modul, tak kamera a displej pro možnost pokročilého ladění funkcí v provozu. Celkově práci považuji za mimořádně kvalitní, student prokázal nadstandardní znalosti a schopnosti. Kromě výše uvedených výhrad je text práce formálně na vysoké úrovni, a to včetně kvalitně zpracovaných příloh.
eVSKP id 159048