KROPÁČKOVÁ, Š. Strukturní charakterizace hydrogelů na makro- i mikro- úrovni [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Šárka Kropáčková si jako téma své bakalářské práce zvolila strukturní charakterizaci gelů, a to z pohledu mikroskopického i makroskopického. Téma práce bylo v době jejího zadání (rok 2016) navázáno na běžící výzkumný projekt v oblasti komplexního studia vztahu mezi strukturou a materiálovými (tokovými, transportními) vlastnostmi hydrogelů. Bohužel, v době plánovaného řešení tématu práce byla studentka natolik vytížena svými ostatními studijními a především pracovními povinnostmi, že původně plánovanou experimentální náplň práce bylo nutné realizovat bez její účasti. K vlastní experimentální práci, jejíž výsledky jsou prezentovány v předloženém textu, se studentka dostala až v omezeném časovém prostoru mezi řádným koncem akademického roku 2017/2018 a termínem odloženého odevzdání bakalářských prací (31.7.). Tomu také odpovídá rozsah realizovaných experimentů i kvalita zpracování předloženého textu. Experimentální náplň práce se omezuje pouze na reometrickou charakterizaci různě koncentrovaných agarosových gelů, které poskytuje nepřímou informaci o vnitřní struktuře gelové sítě, ale bez návaznosti na techniky přímé (např. vizualizační) strukturní analýzy pouze omezené informační hodnoty. K charakterizaci gelů na mikroskopické úrovni již bohužel nedošlo. Ke cti studentky je na druhou stranu třeba říci, že si byla v časovém presu schopná překvapivě rychle osvojit potřebné laboratorní postupy (přípravu gelů) stejně jako základní manipulaci a ovládání reometru. Jelikož při sepisování textové formy práce nedala vedoucímu přílišný časový prostor pro její revizi a korekci, dá se předložená práce považovat za důkaz autorčiny schopnosti samostatně a do určité míry správně diskutovat a interpretovat získané výsledky, přestože je možné ve výsledkové části nalézt značné množství formálních i věcných nepřesností a pochybení. Poměrně slušně zpracovaná teoretická a rešeršní část práce je známkou toho, že studentka v předložené práci nezhodnotila zcela svůj tvůrčí potenciál. Nicméně, přes výše uvedené výtky se domnívám, že v předložené práci studentka prezentuje řadu původních experimentálních výstupů, které jsou pro oblast strukturní charakterizace gelů do určité míry přínosné. Jak je výše zmíněno, studentka prokázala schopnost samostatné experimentální i tvůrčí činnosti, a proto předloženou práci přes její nesporné nedostatky doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Uspokojivě (D)“.

Posudek oponenta

Trudičová, Monika

Studentka Šárka Kropáčková měla dle zadání své bakalářské práce provést literární rešerši na různé metody strukturní analýzy hydrogelových systémů, na základě této rešerše poté otestovat využitelnost dostupných technik v dispozici CMV na modelovém hydrogelu, a to jak na makroskopické, tak i mikroskopické úrovni. Toto téma je aktuální a vzhledem k velkému počtu technik využívajících se ke strukturním analýzám nabízí i dostatečný potenciál pro experimentální práce, který v této práci bohužel nebyl využit. V teoretické části se autorce podařilo shrnout základní poznatky o gelech a různých metodách strukturní analýzy celkem obstojně, ovšem tato část je místy poněkud náročná pro čtenáře na zorientování se, autorka například využívá spoustu obrázků (snad všechny v teoretické části), na které se v textu vůbec neodkazuje, což by bylo vhodné zvláště při popisu jednotlivých metod. Dále zde najdeme i určité nepřesnosti v textu, které mohou působit jako neznalost daného tématu, např. na str. 10 z textu vyplývá, že gely reverzibilní mohou být síťované jak fyzikálně, tak chemicky, ovšem gely ireverzibilní nejsou nejspíš síťovány nijak, také např. při popisu elektronové mikroskopie (str. 13) zmiňuje autorka 4 skupiny odražených elektronů, označení „odražených“ v tomto případě není zvoleno správně. Literární rešerše v kapitole Současný stav řešené problematiky vychází ze 17 zdrojů, což pokládám za přínos, ovšem i zde je nutno zmínit, že text je poněkud náročný na zorientování se, bylo by vhodné kapitolu rozdělit na podkapitoly. Experimentální část této práce je velmi slabá, studentka si z množství různých technik, které popisovala v teoretické části, pro studium struktury vybrala pouze jednu, reologii. Získané výsledky jsou prezentovány celkem nepřehledně a jsou nedostatečně komentovány. Z práce vyplývá, že z časových důvodů bylo provedeno pouze jedno opakování (zmínka na str. 38), takto vyvozené závěry je nutné brát s rezervou. Vybrané výtky k experimentální části: Pro obr. 21, 24, 27 a 30 autorka zmiňuje, že komplexní modul (který se mimochodem značí v absolutní hodnotě, což se v práci nevyskytuje) v závislosti na čase pro dané měření mírně roste či klesá, ovšem z těchto grafů to není jednoznačné a na obr. 36 má tuto závislost pro další měření, ale čas má nejspíše (nikde není zmíněno) v logaritmickém měřítku narozdíl od předchozích grafů. Také se v práci vyskytuje spojení „prakticky lineární“ (pro závislosti na grafech zobrazených na obr. 23, 26 a 35), kde by bylo na místě proložit body přímkou a poté až konstatovat, zda-li jsou „prakticky lineární“. Práce taktéž obsahuje některé typografické chyby a překlepy, pár příkladů: „viskoelasticcké“ (str. 7), „v“ na konci řádku (str. 8), „van der Vaalsovými silami“ (str. 10, 14), v obsahu by se neměly vyskytovat nadpisy 4. úrovně, citace jsou v celém textu typograficky nesprávně, ve výsledcích je text v grafech jiným písmem než v textu (na obr. 20 str. 32 i barevně) a některé grafy by potřebovaly upravit hodnoty na osách (příklad obr. 27 na str. 36). Závěrem bych chtěla dodat, že cíle práce podle mého názoru byly splněny pouze zčásti, chybí zde jakkékoli přesnější rozdělení a popsání různých úrovní struktury (makro- a mikro-, jak je uvedeno i v názvu práce). Přes všechny kritické připomínky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „Uspokojivě (D)“.

eVSKP id 100226