JAROŠ, O. Vliv artefaktů na stanovení aerobního prahu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2023.
Bakalářská práce studenta Olivera Jaroše se zabývá problematikou vlivu artefaktů v tachogramu na přesnost určení aerobního prahu pomocí analýzy detrendované fluktuace. Práce je pečlivě strukturovaná, čtivá a srozumitelná. V teoretické části je provedena důkladná literární rešerše, která dokumentuje autorovu orientaci v dané problematice. Následně student kriticky posuzuje limity současně používaných přístupů k stanovení aerobního prahu a přechází do praktické části, kde popisuje metodiku měření tachogramů během zátěžového běhu a metodu stanovení aerobního prahu pomocí detrendované analýzy fluktuace. Hlavním přínosem práce je identifikace výskytu artefaktů při různých stupních zátěže při různých sportovních aktivitách a analýza jejich vlivu na přesnost stanovení aerobního prahu. Autor zaznamenal tachogramy skupiny sportovců pomocí hrudního pásu během různých sportovních aktivit a analyzoval množství a charakter artefaktů v každém z tachogramů. Pro ověření vlivu artefaktů na výpočet parametru DFA 1 byl vytvořen testovací dataset arteficiálních tachogramů. Tyto tachogramy byly následně analyzovány jak bez korekce artefaktů, tak s využitím různých korekčních metod. Autor do práce zařadil i korekční metody, které přesahují původní rámec zadání a přinášejí významný přínos pro budoucí aplikace výsledků práce. Výsledky práce jsou prezentovány srozumitelně a přehledně. Autor prokázal schopnost samostatného a kreativního přístupu k práci, využíval dostupné konzultace a systematicky řešil jednotlivé cíle práce. Zadání bylo splněno v plném rozsahu. Celkově lze práci hodnotit jako vynikající.
Téma práce je zajímavé, odpovídá požadavkům na bakaláře pro závěrečnou práci. Struktura textu odpovídá struktuře závěrečné práce tohoto typu. Teoretická část je dobrým východiskem pro zpracování daného tématu v praktické části. Bakalář zde popisuje všechny potřebné oblasti, kterých se téma dotýká nebo s čím bude v praktické části pracovat. Menší připomínka je k rozdělení energetického krytí pohybové činnosti na str. 12, které je individuální a uvádět přesné hodnoty a jejich rozsah je zavádějící. Zde je zřejmé, že využití některé starší literatury je potřeba kriticky hodnotit. Hlavní cíl práce i dílčí cíle: stanoveny reálně. Kladně hodnotím vybrané pohybové činnosti, které byly vybrány pro vlastní výzkum pro posouzení vlivu artefaktů jak z pohledu postavení těla, tak rozdílnosti prostředí, ve kterém je pohybová aktivita vykonávána. Názor oponenta je, že mohla být vybrána ještě jedna další pohybová činnost, ve které je vyšší pravděpodobnost vlivu pohybových artefaktů. Dokázal bych si představit, že bakalář vytvoří nějakou výzkumnou otázku nebo hypotézu. Metodika: zde oponentovi chybí definování intenzity plavání ‚jiným způsobem než měřením SF. Tím by se možný nárůst artefaktů mohl spojit spojil s rychlostí, výkonem nebo jiným ukazatelem. Praktická část: Pro laboratorní test je zde použit Bruceův protokol, který jasně stanovuje zvyšování intenzity zatížení v podobě rychlosti pohybu a sklonu běhátka, ale nikde není prezentováno, zda účastníci běží nebo se jedná o chůzi, eventuálně kdy se se to mění. To je škoda, mohl zde být ukázán i další pohled na vznik artefaktů. Pohybová činnost se nepochybně mění v závislosti na výkonnosti (zdatnosti) u každého jednotlivce, což by mohlo také být důvodem pro vznik rozdílného množství artefaktů způsobených typem pohybové činnosti. Z hlediska metodického chybí informace regulace rychlosti pohybu při terénním testu na dráze. Zpracování dat bylo provedeno odpovídajícím způsobem, pro úpravu dat byla vybrána jako korekční metoda s lineární interpolací a byly vypočteno množství artefaktů při běhu i plavání a vypracovány korekce SF, které byly srovnány s původními daty. Dále byl vypočítán detrendovaný parametr fluktace (DFA 1) a hodnota aerobního ventilačního prahu (HRVT1), což odpovídá záměru práce. Bylo prokázáno ze na úrovni HRVT1 je měření stabilní. To je pozitivním přínosem práce. Statistické metody použité pro srovnání surových dat a dat upravených po korekci byl použity správně. Závěry jsou přiměřené, vychází ze zjištění, která bakalář učinil. Práce má velmi dobrou úroveň, bakalář prokázal, že danému tématu rozumí a je schopen provést samostatně výzkum a vyhodnotit data. Objem shodných částí práce je 12 %, obsahuje především povinné části práce a v malé míře s některými zdroji. Práci doporučuji k obhajobě. Otázky: Můžete popsat některou jinou pohybovou činnost, která může ve větší míře přinést větší počet pohybových artefaktů ovlivňující hodnoty měřené SF? Čím si vysvětlujete větší počet artefaktů při plavání? Je možné artefakty ošetřit v průběhu pohybové činnosti tak, aby záznam pro sportovce byl již redukován?
eVSKP id 151454