ZEMAN, D. Zpracování projektu FVE pro komerční objekt [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Zpracování předložené práce odpovídá znalostem a praktickým zkušenostem autora. První část práce je věnována teoretickému popisu funkce FV článku a souvisejících komponent. Dále jsou také popsány a definovány podmínky pro technický návrh FV systému. Tato část je zpracována na základě zdrojové literatury, kterou považuji za adekvátní. Samotné zpracování této části obsahuje několik nepřesností, celkově ji však považuji za dobrou. Druhá, praktická část práce, zpracovává projektový návrh FV systému pro výrobní budovu. Hlavní důraz je kladen na maximální využití energie v místě spotřeby, především pro napájení části výrobní technologie. Samotný návrh FV systému je proveden korektně, s drobnými nedostatky, které plynou především z nízké praktické zkušenosti autora. Za ne zcela korektní považuji v ekonomickém hodnocení navrhovaného systému započítání dotace z NZÚ, a to vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o komerční budovu, což není v souladu s podmínkami NZÚ. Práce celkově vykazuje značné množství překlepů a didaktických chyb, které místy ovlivňují srozumitelnost textu. Připomínky a poznámky: - autor píše, že polykrystalický panel neklade až takové požadavky na orientaci jako monokrystalický - vysvětlit - autor píše, že při návrhu systému nelze počítat s hodnotami panelu při STC - vysvětlit - do výpočtu na str. 25 a 26 nejsou zahrnuty mezery mezi panely, jak autor píše - proč? - poslední odstavec na str. 32 je v přímém rozporu s ČSN - volba průřezu kabelu MUSÍ být při návrhu vždy podložena platnými předpisy, ne pouze domněnkou! Autor při zpracování práce pracoval samostatně s aktivním přístupem k řešení problémových částí. I přes výše uvedené hodnotím předloženou práci jako dobrou a doporučuji ji k obhajobě.
Student se v bakalářské práci věnuje zpracování projektu FVE pro komerční objekt. Práce je rozdělena do logicky navazujících kapitol. V rešeršní části práce autor popisuje princip FV článku, strukturu panelů a jejich základní parametry. Princip FV jevu je popsán nedostatečně, protože nevysvětluje, jak je zabráněno zpětné rekombinaci po excitaci elektronu do vodivostního pásu. Stejně tak tvrzení, že se běžně používají 36 článkové moduly, je zastaralé. V současnosti jsou standardem 60 a 72 článkové moduly. Štítkové parametry jsou uváděny při STC, nikoliv NOCT jak tvrdí autor na str. 19. V kapitole s podmínkami pro konstrukci FV systému autor popsal optimální natočení a sklon panelů vzhledem k využití sluneční energie v podmínkách ČR, a definuje výpočet maximálního instalovaného výkonu s ohledem na dostupnou plochu. V textové části autor zmiňuje potřebu zahrnout do výpočtu rozměr dilatační mezery mezi panely, ovšem ve výpočtu uvažuje prosté rozměry panelu a potřebné navýšení plochy neuvažuje. V další části této kapitoly autor uvádí výpočty pro maximální napětí a proudy jednotlivých stringů DC části instalace pro stanovení parametrů jistících prvků. Připomínku mám k výpočtu maximálního zkratového proudu. Jak autor správně uvádí, zkratový proud je závislý na teplotě panelu, ovšem podstatně více závisí na aktuální intenzitě slunečního záření. Štítkový Isc je stanoven pro intenzitu 1000 W/m2, ovšem při naklonění panelu do optimálního úhlu nejsou neobvyklé intenzity okolo 1200- 1300 W/m2 tzn. zkratový proud může klidně dosahovat 1,2 – 1,3 násobku štítkové hodnoty, což autor v této části práce nezohledňuje. Za vágní považuji formulaci na str. 32 popisující v praxi používaný minimální průřez vodiče. Následně autor uvádí základní postup volby jistících prvků. Rovnici 3.10.2 považuji za nesprávnou, nelze dimenzovat pojistkovou vložku ze zkratového proudu při NOCT, vychází se z STC podmínek. Další kapitola se zabývá rozdělením typů FV systémů na on-grid, off-grid a hybridní systémy a jejich popisem, což je jeden bod zadání práce. Zde mi není jasné schéma na obr. 4-2. Prosím o vysvětlení, proč má distribuční systém (v podstatě povinný výkup) podružný elektroměr na vlastní spotřebu? Navíc z obrázku se jeví vlastní spotřeba napájena z jiné přípojky. Hlavní část práce by měla být zaměřena na návrh systému pro konkrétní objekt. V tomto případě byl zvolen komerční objekt se skladem a balicím strojem. Autor navrhuje hybridní měnič s výkonem 10 kW. Bohužel není v práci posouzeno, zda měnič zvládne rozběhy motorů v balicím stroji a pojezdovém pásu. V samotném návrhu jsou využity vlastní skripty v programu Mathematica, které usnadňují návrh systému, bohužel komplexní nástroj pro provedení všech výpočtů a návrhů popsaných v práci chybí. Jsou zpracovány pouze dílčí části. Autor na str. 46 nesprávně interpretuje výsledky z prostředí PVGIS, když tvrdí, že hodnota ozáření v dané oblasti nepřesáhne 980 W/m2. PVGIS pracuje s dlouhodobými statistickými průměry a slouží orientačnímu výpočtu energií. Okamžitá hodnota intenzity slunečního záření dozajista bude v některých okamžicích v průběhu roku nad uvedenou hodnotou. Při výpočtu odstupů řad neuvádí, o kolik navýšil výslednou vzdálenost stejně tak v programu neumožňuje zadat tuto hodnotu ani další související parametry (např. výšku stojanu). Pojem horizontální náklon nevystihuje úhel potřebný pro výpočet odstupů jednotlivých řad. Při výpočtu maximálního napětí naprázdno na str. 47 autor uvažuje ohřev panelu 10 °C od okolní teploty, ale není zřejmé, proč toto navýšení již neuvažuje při výpočtu minimálního napětí MPP. Samotná kapitola 5.7 legislativní dokumenty, které již nejsou aktuální. Považuji za důležité v technické praxi nastudovat pracovat s aktuální legislativou, která má zásadní vliv na výsledky práce. Autor tak zmiňuje možnost dotace až 100.000 Kč v rámci dotačního programu zelená úsporám, která však dle podmínek není přípustná pro komerční objekty. Práce obsahuje po formální stránce několik chyb (chybné odkazy na obrázky, nečíslované rovnice v kapitole 5. Dále obsahuje překlepy a některé závěry jsou formulovány velmi obecně a bez následné diskuze. Přes uvedené připomínky lze konstatovat, že práce splňuje všechny body zadání, uvedené chyby plynou převážně z nízkých praktických zkušeností autora s návrhem a instalací FV systémů. Navržený systém považuji funkční, i když v některých částech ne zcela korektně dimenzovaný. Za přínos práce považuji tvorbu výpočtových nástrojů v Mathematice. Na základě výše uvedeného hodnocení práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 71b.
eVSKP id 94106