MUSIL, P. Demonstrace metod snižování pravděpodobnosti chybného příjmu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student navrhnul a sestrojil laboratorní přípravek umožňující názornou demonstraci metod snižujících pravděpodobnost chybného přijetí bitu při přenosu kanálem s aditivním bílým Gaussovým šumem. V souladu s požadavky zadání student tyto metody nejdříve otestoval prostřednictvím modelů vytvořených v prostředí Matlab-Simulink a poté implementoval do přípravku řízeného mikrokontrolérem ATmega16. V laboratorní úloze, kterou student také navrhnul a vypracoval její vzorové řešení, je porovnávána účinnost jednotlivých metod prostřednictvím měření bitové chybovosti přenosu. Z odborného hlediska dosahuje práce výborné úrovně, což vyplývá také z přiložených výsledků kontrolních měření. Oproti dříve používanému laboratornímu přípravku se naměřené hodnoty bitových chybovostí u nově navrženého přípravku téměř neliší od teoreticky vypočítaných pravděpodobností chybného příjetí bitu. K tomu přispělo hlavně zjednodušení koncepce celého přípravku, které student sám navrhnul během pravidelných konzultací. Drobnou výtku mám pouze k formálnímu zpracování textové části práce, kde student poněkud opomíjí představit čtenáři celkovou koncepci hardwarového řešení a rovnou se pouští do detailních popisů jednotlivých částí obvodového zapojení. V textu však nechybí důležité výpočty a také technická dokumentace je zcela kompletní a výborně zpracovaná, takže výše uvedený nedostatek nijak podstatně nesnižuje mé celkově výborné hodnocení.
Student dle zadání navrhnul a realizoval přípravek pro demonstraci funkce přizpůsobeného filtru. První kapitola obsahuje teoretický rozbor, kterému lze vytknou jen několik drobných chyb, např. ve vztahu 1.2 má být místo M písmeno R. Následuje druhá kapitola "Řešení a dosažené výsledky", kde bych očekával hned v úvodu představení celé koncepce navrhovaného řešení, doprovázené např. blokovým diagramem. Namísto ní je zde kapitola "2.1.1 Napájení aplikace", kde je až zbytečně zevrubně popsáno klasické zapojení se stabilizátorem 7805 s ochranou proti přepólování. Následuje kapitola "2.1.2 Mikroprocesor a periferie", poté "2.1.3 Generování binární posloupnosti". Co vlastně je realizováno, proč se student rozhodl právě pro toto řešení, jaké varianty řešení zvažoval, z jakých částí se řešení skládá, jsem v práci již nenašel. Práce dále pokračuje ve stejném duchu a čtenář se tak jen může dohadovat jaký význam má daný dílčí blok v celém zapojení. U některých bloků je podrobný popis návrhu, jinde je jen řečeno: str. 31. "Pro tento účel bylo převzato a upraveno již navržené zapojení aktivní dolní propusti .. [5]", kde citovanou literaturou je DP se stejným tématem. Netuším, proč se v textu student přímo nezmiňuje, že se jedná o redesign již hotového přípravku, který zřejmě nepracoval příliš spolehlivě. Uveďme, že v původní práci blokové schéma koncepce nalezneme. V kapitole 2.1.6 student uvádí, že zapojení na obr. 2.8. realizuje "součet bipolární datového signálu s vyfiltrovaným šumem". Toto zapojení však navíc sčítá i zpožděný bipolární datový signál, což je společně s integrátorem vlastní princip přizpůsobeného filtru, což student neuvádí. V kapitole 2.1.8 je uveden popis integrátoru, návrh hodnot jednotlivých součástek integrátoru zde chybí. Vytvořený software pro mikrokontrolér je velmi stručně popsán, v elektronické příloze je však obsažen komentovaný zdrojový kód. Rozsáhlá pasáž je věnována výrobě přípravku následovaná popisem ovládání přípravku a výsledky měření. Ocenit lze vytvořenou dokumentaci k výrobě přípravku. Přes výše uvedené nedostatky, zejména absenci představení koncepce řešení, blokového diagramu a diskuze nad navrhovaným řešením, hodnotím práci jako velmi zdařilou a realizovaný modul jistě přispěje ke zkvalitnění výuky.
eVSKP id 110103