KRAJŇÁKOVÁ, S. Interakce ibuprofenu s různými typy půd [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Studentka Soňa Krajňáková pracovala zodpovědně a samostatně. I v náročných covidových podmínkách dokázala beze zbytku splnit zadání práce. Dosažené výsledky odpovídají stanoveným cílům.

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Bc. Soňa Krajňáková ve svém magisterském studiu na FCH VUT v Brně navázala na svoji předešlou vysokoškolskou práci, kde se nyní zabývala podrobným studiem interakcí nejběžněji používaného nesteroidního antiflogistika Ibuprofenu s vybranými vzorky půd. Za tímto účelem byly studentkou navrženy sorpční/desorpční experimenty s ohledem na použitý vzorek půdy a mimo jiné byl testován vliv pH a obsah půdní organické hmoty na výše zmíněné sorpční experimenty. Teoretická část této diplomové práce představuje velmi pěkně zpracovanou literární rešerši, kde nejdříve studentka seznamuje čtenáře s vybraným druhem léčiva, jakož to běžně vyskytujícího se xenobiotika v životním prostředí. Dále studentka seznamuje čtenáře s celosvětovým problémem výskytu nejčastěji používaných léčiv v životním prostředí, jako je půdní a sladkovodní ekosystém přednostně fokusovaný na povrchové a odpadní vody. Na tuto problematiku logicky navazuje subkapitola věnovaná přehledu spotřeby volně prodejných léčiv v České republice a na Slovensku. Na tomto místě musím studentku pochválit za velmi pěkně zpracovanou subkapitolu věnovanou možným cestám, kterými dochází k nežádoucí kontaminaci životního prostředí. Z této subkapitoly je čtenáři jasné, jaké limity v sobě skrývají např. čistírny odpadních vod, které nejsou schopny některá xenobiotika z odpadních vod účinně odstranit. Nejrozsáhlejší část této kapitoly tvoří subkapitoly věnované sorpčním a desorpčním mechanismům rozličných polutantů, jejichž pozitivní či negativní adsorpce je podrobně rozebrána s ohledem na obsah půdní organické hmoty a fyzikálně-chemickým aspektům ovlivňujících tuto interakci. V krátkosti se studentka dále věnuje přestavení nejběžněji používaných instrumentálních technik ke studiu a kvantifikaci farmaceutických individuí v životním prostředí. Celkově musím studentku pochválit za velmi pěkně a pečlivě zpracovanou teoretickou část této DP, která i když je psána v anglickém jazyce, tak je pro čtenáře lehce čitelná a pochopitelná, což vypovídá o studentčině pečlivosti při formulaci a stylizaci sdělení. Dále díky tomuto aspektu si čtenář může velmi lehce zapamatovat mnoho informací, které mu dále pomohou k lepší orientaci v následující části DP, jako jsou výsledky a diskuze. V experimentální části se studentka věnuje sorpčním a desorpčním experimentům Ibuprofenu na vybrané vzorky půd lišících se půdním typem, lokalitou odběru a množstvím organické hmoty. Ke kvantitativnímu zhodnocení sorbovaného a desorbovaného množství IBU byla studentkou použita spektrometrická a chromatografická technika tzn. UV/Vis a LC chromatografie s hmotnostní detekcí. Hlavní důraz byl kladen na posouzení vlivu obsahu organické hmoty a vlivu pH na sorpci resp. desorpci IBU na vybrané vzorky půd. Množství provedených experimentů z hlediska jejich pracnosti a následného vyhodnocení dat dle názoru oponenta přesahuje rozsah běžných diplomových prací, které jsou vedeny na FCH VUT. V diskuzi výsledků si studentka počíná velmi dobře, kde se snaží spojit do správných souvislostí, jak teoretické znalosti, které získala pečlivým studiem odborné literatury (viz. seznam bibliografie str. 83), tak i faktické aspekty vyplývající z použitých přírodních matric. Dále bych studentku pochválil za nepřeceňování některých možných vlivů, které sorpci/desorpci provázejí, ale za kritické zhodnocení, které dává čtenáři ucelenou představu o možnostech těchto interakcí. Na druhou stranu mi v diskuzi výsledku chybí, alespoň teoretická úvaha o preferovaném sorpčním mechanismu IBU na vzorky půd s ohledem na organominerální komplex (např. POM-jílové částice). Avšak tato konkrétní výtka je bezesporu „vykoupena“ v diskuzi subkapitoly 10.2.1, kde studentka blíže specifikuje možné fyzikálně-chemické interakce mezi IBU a OM v závislosti na použitém pH. Z formálního hlediska jsou grafy a tabulky uvedené v této DP poměrně kvalitně zpracované a čtenář se v nich může lehce orientovat. Nicméně za úvahu stojí využití vedlejší osy y pro nízké hodnoty sorbovaného či desorbovaného množství IBU viz. např. Obr. 18. Diplomová práce Soňi Krajňákové splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje tak, jednoznačný přínos v oblasti studia interakce modelových xenobiotik resp. Ibuprofenu s půdní organickou hmotou. Práci hodnotím stupněm „Výborně“ (A).

eVSKP id 131338