VITOUŠ, J. Kvantifikace relaxačního času T1 v DCE-MRI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Bakalářská práce byla zaměřena na metody kvantifikace T1 pro perfuzometrické metody DCE-MRI. Student se své práci věnoval velmi aktivně a pravidelně konzultoval. V teoretické části se seznámil s metodami pro měření T1. Aktivně vyhledával odborné články týkající se této problematiky. V praktické části vytvořil několik verzí fantomů pro měření T1, včetně dvou dedikovaných přípravků, které pro tento účel vytisknul na 3D tiskárně. Student věnoval spoustu času akvizici fantomových dat na NMR skeneru, kde optimalizoval dostupné pulzní sekvence a hledal a úspěšně nalézal příčiny mnoha artefaktů. Postupně se studentovi podařilo úspěšně nasnímat fantomová data standardními metodami i metodami zahrnujícími korekci nehomogenity magnetického pole B1. Student samostatně naprogramoval metody kvantifikace T1 pro všechny testované metody, včetně odhadu nehomogenity B1. Nad rámec zadání také analyzoval míru neurčitosti odhadů T1 a nasimuloval efekty vlivu neobdélníkového excitačního profilu řezu na přesnost kvantifikace T1. Práce svým rozsahem a teoretickou náročností jednoznačně přesahuje běžnou úroveň bakalářských prací a hodnotím ji jako výbornou.
Předložená práce studenta Jiřího Vitouše pojednává o kvantifikaci času T1 v DCE-MRI. Práce je členěna do 4 kapitol na 59 stranách. V teoretické části práce je provedena rešerše jevu magnetické rezonance, jeho využití pro zobrazování, dále definice kontrastních látek a úvod do relaxometrie. V rámci zadání práce je diskutován také vztah mezi koncentrací kontrastní látky a relaxačním časem T1. K teoretické části práce nemám výhrady, snad jenom definice času T2* (T2-star) mohla být obsáhlejší. V praktické části práce student realizoval fyzikální fantom pro měření a vyhodnocení vlivu koncentrace kontrastní látky na čas T1. Návrh a realizace fantomu je zdařilá a odpovídá požadavkům, které na obdobné fantomy bývají kladeny. Na uvedeném fantomu zrealizoval celou řadu experimentů (různé akvizice, různé akviziční parametry, a další) a data v další práci zpracoval. Celkem zpracoval 10 různých kvantifikačních metod, které jsou doplněny teoretickým popisem. Metody vycházejí jak z běžně používaných, tak i navrhují vlastní řešení především při korekcích nehomogenity B1. Celá praktická část až po podkapitolu 3.9 je psána velice systematicky a je z ní vidět zapálení a svědomitost studenta při řešení problému. Závěry, které student prezentuje, jsou podpořeny diskuzí výsledků a zcela jistě najdou uplatnění v rámci dalšího výzkumu na ÚPT AV ČR, v.v.i. Po formální stránce je práce na výborné úrovni. Pro zobrazení krabicových grafů (obr. 3.9-3.13) bych doporučil vyznačení linie 0 % pro snazší orientaci ve výsledcích. Dále by bylo vhodnější mít seznam zkratek řazen abecedně. Celkově hodnotím tuto práci jako vysoce kvalitní. Problematika relaxometrie v oblasti DCE-MRI, kterou student zdárně nastudoval a prezentoval, je zcela nad rámec studia bakalářského programu. Velmi kladně hodnotím realizaci a srovnání velkého množství kvantifikačních metod a realizaci vlastního fantomu. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou výborně (A – 98 bodů).
eVSKP id 118294