JINDRÁK, M. Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2015.
Matěj Jindrák v kommínském kontextu interpretuje orientální koncept dovnitř orientovaného atria. Relativně vysoká zastavěnost území je vyvažována přítomností ryze privátní zeleně v přímém kontaktu s většinou obytných prostor. Systém vzájemně propojených rekreačních zelených střech odkazuje k přítomnosti blízkého lesa a v novodobé citaci navrací zpět plochu původních pastvin.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Se zájmem a snahou hledat nová řešení |
Zajímavý experiment, který mohl potencionálně provokovat k různým úvahám o současném bydlení a jeho kultuře, zůstal pouze na začátku cesty. Lze ocenit odvahu autora s tímto experimentem začít a domnívám se, že by měl dostat příležitost jej obhájit. I přes všechny výhrady doporučuji práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Celkový koncept projektu je v podstatě determinován dvěma faktory. Prvním je přísně introvertní forma atriového domu, která se okny obrací do atria a případně do světlíků. Druhým určujícím faktorem je rovina propojených zelených pochůzích střech, která výškově navazuje na terénní zlom na jihu parcely a vytváří tak dojem kontinuální krajiny. Jako prvotní skica měl takovýto koncept jistě svoji sílu, nicméně konfrontace s problémy, které nápad přináší by ve výsledku nutně musela posunout projekt do trochu jiné podoby. K této konfrontaci autora s problémy prvotní myšlenky však zjevně nedošlo, a tak projekt zůstává jen koncepční (i když do detailu rozpracovanou) skicou, u které si jen stěží lze představit, že by ji chtěl někdo reálně obývat. Projekt netěží ani z provokativnosti výchozích předpokladů. Paradox do sebe obrácených nekomunikujících domů, propojených pochůzí střechou, která naopak umožňuje i nezvaným hostům nahlédnout do každého z nich, je prakticky rozmělněn, ale není nikterak vyřešen keříky na extenzivní střeše. I přes to, že atria jsou poměrně velká (10 x 10 m) a snad jsou i schopná zajistit dostatečné oslunění objektů, v našich klimatických podmínkách bude atrium opravdu příjemným místem pro život dva, maximálně tři měsíce v roce | |
| Provozní řešení | D | - Vzhledem k velikosti a počtu bytových jednotek, bych očekával více parkovacích míst (počet bytů nad 100m2 je min. 18, celkový počet bytů je 36, parkovacích míst je 45). - Z předložené dokumentace nelze jednoznačně určit výšku podjezdu pod “můstky” nad autorem zamýšlenou jednosměrnou obslužnou komunikací. Otázkou je, zda podjezdná výška bude kromě osobní dopravy dostačující i pro obsluhu typu popelářů nebo při zásahu hasičů? - V dispozicích chybí technické místnosti. - U varianty “3+1 a výměnek 2+1” jsou okna pokoje (místnost 2.04) orientována přímo do “obslužné komunikace”. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Odpovídá zvolenému záměru autora | |
| Architektonické řešení | C | Atriové domy jsou rozděleny do tří variantních řešení lišících se počtem a velikostí bytových jednotek. Vzhledem k tomu, že každá varianta obsahuje „výměnek“ dalo by se usuzovat že jde o vícegenerační rodinné bydlení, které by snad i bylo myslitelné ve zvolené architektonické formě. Bližší popis autorova záměru však chybí, takže se lze pouze dohadovat, pro koho je takto intimní sdílení společného prostoru atria i vizuálního kontaktu určeno. Podobně jako u připomínek k urbanistickému řešení i zde lze konstatovat nedořešenost koncepce, případně absenci argumentů, které by oponentovi umožnily zvolené řešení adekvátně interpretovat. | |
| Formální úroveň | C | Formální a grafické zpracování bylo dostatečné pro posouzení práce, bez výrazných chyb. - Z předložené dokumentace nelze jednoznačně určit výšku podjezdu pod “můstky” nad autorem zamýšlenou jednosměrnou obslužnou komunikací. |
eVSKP id 84922