KUČERA, V. Termoakustické měření výkonu ultrazvuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Rozman, Jiří

Úkolem studenta bylo seznámit se s metodami měření výkonu ultrazvuku při diagnostických aplikacích a navrhnout konstrukční řešení termoakustického snímače vhodného pro testování aplikované intenzity ultrazvuku v klinickém provozu. Po formální stránce nejsou k předložené práci zásadní připomínky. Po obsahové stránce však nejsou dosažené výsledky dostatečně zhodnoceny a komentovány s ohledem na vlastní provedení senzoru i výpočty výkonů a intenzit. Přínosem práce ovšem je ověřený pokus o realizaci termoakustického senzoru pro testování ultrazvukových zobrazovacích systémů. Student se zadanému tématu věnoval v podstatě 2 roky, ovšem se střídavou aktivitou. Zadání práce bylo v zásadě splněno. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím : uspokojivě.

Posudek oponenta

Čížek, Martin

Úkolem studenta bylo provést návrh termoakustického snímače pro měření výkonu v ultrazvukových polích. V experimentální části práce měl pak ověřit funkčnost termoakustického senzoru na základě srovnání výsledků s měřením intenzity pomocí hydrofonu. Úvod práce je zaměřen na popis základních pojmů z fyziky ultrazvukového vlnění a metod měření intenzity ultrazvuku. V případě metod měření intenzity lze polemizovat o vhodnosti zařazení popisu i těch metod, které student stejně nepoužil - ultrazvuková váha, termistor. Další část práce již neobsahuje redundantní pasáže, je popisována konstrukce jednovrstvého a dvouvrstvého termoakustického senzoru, z použité literatury je korektně citováno. V experimentální části práce student porovnává výkon ultrazvuku procházející definovanou plochou měřený termoakustickým senzorem a pomocí hydrofonu. Nikde nejsou uvedeny přesné parametry experimentu. Není jasné v jaké vzdálenosti od zdroje bylo měřeno, zda měření probíhalo nebo neprobíhalo ve fokusační zóně ultrazvukové sondy apod. Měření s termoakustickým senzorem je zpracováno poměrně přehledně. Zpracování dat z měření pomocí hydrofonu však působí zmatečným dojmem. V případě měření časově průměrné intenzity a průměrné intenzity v impulsu jsou uváděny nereálné hodnoty které jsou cca 5x větší než je obvyklé pro použitý ultrazvukový zobrazovací systém pracující v B módu zobrazení. Z popisu experimentu není jasné, jaký provozní režim byl zvolen a tato moje domněnka je založena pouze na hodnotách bez vysvětlení dosazených do vzorců v příkladech výpočtu (délka a opakovací frekvence impulsů). Přiložené CD se zdrojovými texty programů v jazyce MATLAB neobsahuje soubory s naměřenými daty, která programy používají. Nelze tak detailněji prozkoumat zda a kde se student při zpracování digitalizovaných vzorků z hydrofonu dopustil chyby. Předloženou práci lze pozitivně hodnotit po stránce grafické úpravy a obsahu teoretické části. Část experimentální práce věnovaná srovnávací metodě měření výkonu ultrazvuku pomocí hydrofonu však obsahuje nejasnosti. S výše uvedenými připomínkami lze zadání práce považovat za rámcově splněné a práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 31728