BUJNOŠKOVÁ, E. Software pro automatickou extrakci dat k analýze mozkové konektivity [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Studentka Eva Bujnošková si zvolila obtížné téma, jehož náročnost spočívala především v nutnosti se seznámit s dosud jí zcela neznámou oblastí neurověd a souvisejících analytických metod. Tuto obtíž překonala – ve spolupráci s konzultantem a klinickým pracovištěm – soustředěným a velmi aktivním přístupem. Po celou dobu semestru udržovala pravidelný konzultační kontakt jak se zadavatelem a konzultantem projektu Ing. Miklem PhD z 1. Neurologické kliniky FN Brno, tak i s vedoucím projektu. Prostudovala rozsáhlou literaturu jak z oblasti neurověd, tak také z metodologie zpracování příslušných dat. Při návrhu algoritmů a jejich funkční implementaci prokázala schopnost samostatně řešit dílčí problémy a výsledky systematicky prezentovat. Podle mého názoru i podle vyjádření zadavatele projektu / konzultanta splnila práce všechny požadavky a je možno ji hodnotit jako výbornou.
Diplomová práce Evy Bujnoškové se zaobírá metodami pro hodnocení funkční konektivity mozku z obrazových dat získaných funkční magnetickou rezonancí. Téma této práce i její cíle považuji za velmi pokročilé a domnívám se, že diplomantka musela při řešení poměrně složitých úloh vynaložit hodně velké úsilí. Cíle a zadání práce považuji za splněné. Odborně je práce na vysoké úrovni - autorka stručně a srozumitelně popisuje všechen potřebný teoretický základ od samotného principu zobrazování pomocí magnetické rezonance, přes vícerozměrné statistické metody pro hodnocení funkční konektivity a dále přehledně popisuje, co bylo vykonáno v praktické části diplomové práce. Kladně hodnotím způsob, jak je vysvětlena softwarová implementace zadaných úkolů. Práce přináší řadu zajímavých výsledků a autorka ke všem podává pochopitelnou diskuzi. K formální úpravě práce nemám zásadních připomínek. Ačkoli nejsem jazykový purista, dovolím si jen upozornit, že místo tajuplného pojmu negaussovitost zdrojů (str. 22) by bylo možné např. uvést, že jde o to, aby pravděpodobnostní rozdělení nezávislých komponent bylo co nejméně normální. Uvádět v česky psané práci pojem „parcelace dle Brodmannových areí“ (str. 32) mně rovněž nepřipadá vhodné - Brodmannovy plochy nebo oblasti by byly srozumitelnější.
eVSKP id 65461