DLAPALOVÁ, K. Izolace a charakterizace autochtonních kvasinek z interspecifické odrůdy vinné révy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Studentka Bc.Kristýna Dlapalová se začala připravovat na svoji diplomovou práce již v předcházejícím roce studia, kdy se seznámila s metodami používanými pro izolaci i identifikaci kvasinek a ve své práci se zaměřila na identifikaci kmenů kvasinek izolovaných z interspecifické odrůdy révy vinné Hibernal. Velmi pozitivně hodnotím její samostatnost, kreativitu a pečlivou práci. Jednotlivé etapy práce si dokázala dobře naplánovat a využívala konzultací k plánování dalších postupů. K výsledkům vedla velká spousta experimentální práce, jejíž zvládnutí bylo podmíněno studiem hlavně zahraniční literatury. Na základě uvedených skutečností doporučuji práci k obhajobě a hodnotím výborně/A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Predložená diplomová práca sa v teoretickom úvode venuje pestovaniu vínnej révy, kvasinkám a procesom, pomocou ktorých sa mení mušt na víno a niektorým rodom a druhom kvasiniek. Experimentálna časť je zameraná na izoláciu kvasiniek z bobúľ hrozna odrody Hibernal, izoláciu DNA z týchto kvasiniek, ako aj z kvasiniek získaných zo Zbierky kultúr kvasiniek, a ich následnú identifikáciu pomocou metódy RFLP-PCR. Diplomová práca je prehľadne spracovaná, teoretická časť má primeraný rozsah. V experimentálnej časti sa text, tabuľky a obrázky vhodne dopĺňajú a vytvárajú celok, z ktorého je zrejmé plnenie jednotlivých cieľov diplomovej práce. V práci sa autorka dopustila drobných nepresností, ktoré ale neznižujú kvalitu diplomovej práce: str. 8 “Při výrobě vína jsou vedle vinné révy velmi důležité kvasinky, které způsobují kvašení cukrů a jejich následnou přeměnu na ethanol”. Kvasinky nespôsobujú kvasenie cukrov, kvasinky skvasujú cukry prítomné v mušte. str. 13 “Hlavním významem kvasinek v dnešní době je jejich použití v potravinářství, konkrétně kvasném a krmivářském průmyslu”. Vhodnejšie by bolo uviesť: “Kvasinky sa používajú v potravinárstve, hlavne v kvasnom a krmovinárskom priemysle”. str. 16 Rod se řadí mezi aerobní kvasinkové dimorfní houby o velikosti cca 2 – 20 m. Chybne uvedené jednotky. str. 16 “Rod Candida se u zdravého člověka vyskytuje v dutině ústní a ve stolici, infekce je tedy nejčastěji endogenní”. Veta je nepresná, v rode Candida sa nachádza niekoľko desiatok druhov, ktoré sa v dutine ústnej nenachádzajú. str. 17 “Kluyveromyces marxianus (Obr. 7) je považován za budoucnost biotechnologických procesů z důvodů některých svých vlastností, jako je například termotolerance substrátu”. Autorka mala zrejme na mysli termotoleranciu druhu K. marxianus. str. 18 Myšlenka na polymerázovou řetězovou reakci vznikla v hlavě Karryho Mullise na jaře roku 1983. Veta by mala byť formulovaná ako odborný text, nie ako text pre laickú verejnosť. str. 26 “Vzniklá směs byla varem promíchána a nechána sterilizovat v autoklávu po dobu 20-ti minut”. Zmes sa varom nepremiešava. Chyby pri písaní názvov: Saccharomyces cervsiae (cerevisiae),str. 12; Debaryomyces hanseii (hansenii) str. 43; Candida biondinii (boidinii) str. 45; Pichia janidii (jadinii) str. 57. str. 45 “Candida lipolytica s Yarrowia lipolytica byly dříve považovány za jeden druh mikroorganismů, až od 80. let 20. století se tyto druhy odlišují”. Candida lipolytica a Y. lipolytica sa najprv považovali za dva druhy, až neskôr sa zlúčili do jedného druhu. str 57 “Celkem bylo z bobulí vinné révy vyizolováno 9 kvasinek zařazených do tří rodů”. Správna formulácia:...izolovaných 9 kultúr kvasiniek, alebo ....izolovaných 9 kmeňov kvasiniek K obhajobe by som mala nasledovné otázky: V podkapitole “Výroba vína “ (str. 9) uvádzate medzi optimálnymi podmienkami na kvasenie muštu, že je potrebná aj určitá koncentrácia cukru, avšak konkrétnu hodnotu neuvádzate. Aká koncentrácia cukru je potrebná, aby mušt správne prekvasil? V podkapitole 2.1.4.3 “Kvašení” uvádzate, že vinári využívajú v procese fermentácie aj apikulátne kvasinky. Ktoré druhy kvasiniek sa nazývajú apikulátne, akú majú v procese kvasenia muštu funkciu a v ktorej fáze kvasenia muštu sa uplatňujú? Aké ďalšie druhy kvasiniek môžu byť prítomné v mušte? Na str. 15 uvádzate: “Kvasinky rodu Saccharomyces se rozmnožují multilaterálním pučením a vegetativní stádium je až na výjimky diploidní. Řadí se mezi kulturní, ale i škodlivé kvasinky”. Ktoré druhy rodu Saccharomyces sú škodlivé a akým spôsobom môžu škodiť?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A |
eVSKP id 77384