HESKO, O. Elektrochemická analýza RNA: Vývoj metódy vhodnej pre charakterizáciu produktov neenzymatickej polymerácie cyklických nukleosid monofosfátov za podmienok modelujúcich prebiotické prostredie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
1) Jaké jsou alternativní hypotézy k teorii RNA světa? Proč se teorie RNA světa jeví jako nejpravděpodobnější vysvětlení vzniku života na Zemi? 2) Jaké další elektrodové materiály by mohly být použity k elektrochemické analýze RNA molekul? Mohly by být použity v kombinaci s metodou vyvinutou v rámci diplomové práce?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | C | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Obsáhlý teoretický úvod diplomové práce se skládá ze dvou částí. V první části se autor věnuje problematice vzniku života na Zemi. Ukazuje, jak v rámci teorie RNA světa z poměrně jednoduchých molekul (formamid, případně kyanovodík) a běžně se vyskytujících minerálů v roli katalyzátorů, vznikají nukleobáze, nukleosidy a nakonec cyklické nukleosid monofosfáty, které za specifických podmínek mohou polymerizovat bez přítomnosti enzymůza vzniku RNA molekul. Bohatě citovaný text přehledně ukazuje, jak podle současné vědy mohl vzniknout život na Zemi. V druhé části teoretického úvodu se autor věnuje základům elektroanalytické chemie a elektrochemii DNA. V porovnání s první částí, je druhá poměrně stručná - zvláště s přihlédnutím k tomu, že praktická část dipolomové práce se věnuje právě vývoji elektroanalytické metody. V experimentální části se autor zabývá vývojem elektroanalytické metody, která má za podpůrnou úlohu při optimalizaci podmínek laboratorní abiogeneze. Metoda má za cíl analyzovat oligoG RNA přítomné ve velkém nadbytku cGMP. Je založená na adsorpci směsi RNA a cGMP na povrch elektrody z pyrolitického grafitu, kterou následuje selektivní desorpce cGMP. Aoutor pro selektivní desorpci používá roztoky detergentů, vkládání potenciálů na elektrodu a změnu pH prostředí. Autor ukázal, že za vhodně zvolených podmínek dojde k úplné desorpci cGMP, zatímco RNA na povrchu zůstává v dostatečné koncetraci pro analýzu. Na závěr byla provedena analýza produktů spontánní polymerizace cGMP. Zde byl výsledek negativní, množství RNA bylo pod limitem detekce metody. Autor negativní výsledek zdůvodňuje méně účinnou polymerizací cGMP proti půblikovaným experimentům, což dokládá radiogramem z gelové elektroforézy. Práce je přehledně členěná a splňuje všechny požadavky kladené na DP v oboru. Doporučuji proto práci Bc. Ondreje Heska k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 113574