POLÁNKOVÁ, E. Využití 3D tisku k přípravě hydrogelových systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Smilek, Jiří

Bakalářská práce Elišky Polánkové se věnuje zcela novému a inovativnímu tématu v oblasti přípravy hydrogelů na bázi polysacharidů pomocí 3D tisku. Tato problematika je ve výzkumné skupině BIOKOL novinkou, a proto bylo nezbytné nejprve osvojit si principy 3D tisku a následně optimalizovat celý proces přípravy hydrogelů a samotnou práci s 3D tiskárnou. Tuto náročnou výzvu si studentka zvolila jako hlavní náplň své závěrečné práce. K řešení této úlohy přistupovala velmi svědomitě, s vysokou mírou samostatnosti a zapálením pro danou problematiku. Práce měla výrazně experimentální charakter a zahrnovala jak praktické zvládnutí 3D tisku hydrogelových systémů, tak i jejich optimalizaci, což považuji za jednu z nejpřínosnějších kapitol celé práce. Studentka prokázala schopnost vyrovnat se s výzkumnými obtížemi a přispěla k významnému posunu v zavádění této metody v naší výzkumné skupině. Velmi oceňuji, že v závěrečné části práce kriticky zhodnotila výsledky a navrhla konkrétní doporučení pro další vylepšení – a to jak v oblasti hardwarového vybavení 3D tiskárny, tak i v oblasti složení gelových materiálů. Díky její pečlivé práci se podařilo optimalizovat tisk hydrogelů na bázi alginátu sodného do funkční podoby. Studentka pracovala systematicky, logicky a samostatně. Aktivně konzultovala své výsledky a pokroky na pravidelných konzultacích s vedoucím práce a konzultantkou. Bakalářskou práci Elišky Polánkové hodnotím známkou "A – výborně" a z pozice vedoucího ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Předložená bakalářská práce Elišky Polánkové se zaměřuje na ověření využitelnosti unikátního systému RepRap extruzní tiskárny, dostupného na FCH VUT, k 3D tisku alginátových hydrogelů. Téma práce považuji za zajímavé, jelikož implementace technologie 3D tisku by jistě představovala výraznou inovaci a nový vítr do plachet v rámci dnes již na FCH tradičního výzkumu a vývoje hydrogelových systémů. Práce je psaná srozumitelným a stylisticky bohatým jazykem, má standardní rozsah (34 stran textu bez formálních částí), rozsah a kvalita použitelných literárních zdrojů je pro daný typ práce spíše nadstandardní (42 prakticky výhradně původních časopiseckých zdrojů). Obsahuje ovšem řadu formálních a obsahových chyb nebo nejasností, které si dovoluji shrnout na konci posudku. Co se týká experimentální náplně práce, za hlavní devízu považuji podrobný popis manipulace s tiskárnou a nastavení ovládacího programu, které je podrobně a přehledně popsáno v kapitole 4.6. Tato část práce bude určitě představovat hojně využívaný cenný materiál pro všechny navazující tematicky spřízněné práce. Autorka také realizovala řadu optimalizačních experimentů, které jsou bezesporu cenným odrazovým můstkem pro budoucí systematické ověření využitelnosti použité technologie při tisku alginátových, případně jiných gelových systémů. V předložené bakalářské práci Eliška Polánková prokázala schopnost návrhu a realizace samostatné výzkumné činnosti, diskuse jejích výstupů a formulace relevantních závěrů. Práci považuji za zdařilou a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“. Formální, formulační a typografické připomínky: - Číselné odkazy na literární zdroje je formálně vhodné sdružovat do závorky a zkracovat (např. namísto [14–16] namísto [14], [15], [16]). - Str. 8: Chybí vazba u obecného vzorce amidové skupiny (–CONH–). - Str. 24: „v laboratoři Bioplastů.“ (správně: v Laboratoři bioplastů). - Str. 32: chybný odkaz na kapitolu („(0)“). - Pozor na nevhodné překlady (str. 12: „paměť tvaru“, místo tradiční „tvarové paměti“; str. 19: „pomocí 3D biotisku indukované pluripotentní kmenové buňky“). - Str. 26: „Při nasazení zásobníku a jejich OPAŘENÍ extrudéry…“ - Str. 35: „Výtisky vykazovaly nedostatečnou KOHERENCI.“ Co je tím míněno? Věcné a obsahové připomínky: - Str. 8: Autorka uvádí, že zředěné roztoky polymerů mají Nenewtonské chování. S tím si dovolím nesouhlasit (viz Einsteinův vztah popisující viskozitu zředěných roztoků polymerů). - Str.8: Skutečně je vratné botnání gelu po vysušení charakteristických rysem fyzikálně síťovaných gelů a naopak nevratné botnání pozorujeme u gelů chemických? - Str. 9: Autorka uvádí, že „HA má špatné mechanické vlastnosti.“ Takovýmto obecným konstatováním je dobré se vyhnout, případnou kritiku vlastností je třeba vztahovat vždy ke konkrétní aplikaci apod. - Str. 9: Želatina se upravuje „navázáním glutaraldehydů“, nebo spíše síťováním prostřednictvím glutaraldehydu? - Str. 16: „Materiály umožňují ukládat energii a disponovat jí.“ Nebylo míněno „disipovat ji“? - Str. 19: „Finite Element Model“ je Model konečných prvků, nikoliv „lineární elastický model“ (ten je ovšem možné v rámci FEM modelování aplikovat).

eVSKP id 161991