VILHELM, O. Kompozitní elektrodové materiály pro lithium-iontové akumulátory na bázi LiFePO4 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Čech, Ondřej

Ve své diplomové práci se student Bc. Ondřej Vilhelm zabývá především problematikou kladných elektrod pro lithno-iontové články. Jeho úkolem bylo vytvoření elektrodových materiálů modifikovaných různými uhlíkovými materiály a stanovení jejich parametrů pomocí zadaných měřicích metod. Dále měl diplomant za úkol namodelovat a sestavit tříbodovou elektrochemickou celu pro měření testovacích Li-Ion článků v zapojení s referentní elektrodou. Teoretický úvod je poměrně obsáhlý. Jeho součástí je podrobný rozbor a výčet používaných materiálů obou elektrod, popis dalších nezbytných součástí Li-Ion článků a pojednání o měřících metodách. Popis některých měřících metod postrádá vysvětlení principu jejich činnosti a chybí zde přehled informací, které nám daná metoda může o materiálu poskytnout (viz. oddíl Impedanční spektroskopie). Teoretický úvod i další části práce jsou psány nesrozumitelným jazykem, větné konstrukce jsou místy velmi nepřirozené a mají nesmyslný slovosled. I přes opakované výtky v tomto směru obsahuje práce velké množství gramatických chyb. Část převzatých obrázků je v nízké kvalitě a má rozmazané popisky. V úvodu experimentální části diplomant popisuje návrh cely, který vytvořil v 3D modelovacím programu. Vložený řez tímto modelem postrádá ovšem jakýkoli komentář a vysvětlení funkce modelovaného přípravku. Není z něj ani patrné, která část je z jakého materiálu, některé důležité detaily v modelu chybí a objekt není zakótován. Cela byla sice sestavena, ale k jejímu uvedení do funkčního stavu už nedošlo. Další oddíl se zabývá syntézou elektrodového materiálu a měřením. Je zde uveden přehled prekurzorů a jejich hmotnosti, jakýkoli postup výpočtu poměru jednotlivých složek z molárních hmotností ale chybí. Jako zásadní nedostatek v popisu provedeného experimentu se jeví odlišné procentuální poměry vodivých uhlíkových příměsí uváděné v textu (5%) a patrné výpočtem z tabulek (2%). Výsledky provedených měřících technik vynesené do grafů jsou zobrazeny korektně a se správnými jednotkami. Hledané informace o vlastnostech materiálů je možné vyčíst z grafů, nicméně slovní komentáře k výsledkům technik často nepřinášejí osvětlení problému a jsou vágní (viz. komentář k cyklické voltametrii). Závěr je pouze strohým popisem průběhu křivek a nepodává žádné vysvětlení stanovených vlastností materiálů, nepoukazuje ani na vzniklé jevy a možná řešení nedostatků v rámci procesu přípravy a vlastností výsledných hmot. Celkové zhodnocení vlivu smáčedla, jakožto jednoho ze zkoumaných parametrů, chybí zcela. Seznam použité a citované literatury čítá 11 položek, z nichž více než polovina odkazuje na webové stránky určené laické veřejnosti (wikipedia apod.), nebo se jedná o stránky výrobců chemikálií. Vedle toho jsou citovány bakalářské a diplomové práce studentů Ústavu elektrotechnologie FEKT VUT, výčet použitých zdrojů není navíc proveden podle normy. Absence odkazu na zahraniční odborný zdroj (článek), z něhož byl převzat postup přípravy , lze vnímat jako zásadní nedostatek práce. Je třeba konstatovat, že přes řadu odborných i formálních nedostatků bylo zadání práce splněno a v práci lze nalézt informace, které mohou být použity pro další výzkum v této oblasti. K výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a navrhuji klasifikaci 67b D.

Posudek oponenta

Neoral, Jiří

Student Ondřej Vilhelm se ve své práci zabýval kompozitními elektrodovými materiály pro lithium-iontové akumulátory na bázi LiFePO4, měřícími metodami a měřením za pomoci cyklické voltametrie pro různé materiály. Práce je rozdělena do několika částí. V úvodní teoretické části je podrobné pojednání o Li-Ion bateriích s rozborem různých typů materiálů pro kladné a záporné elektrody. Také je zde popis cyklické voltametrie, impedanční spektroskopie a rentgenové difrakční spektroskopie. Druhá část diplomové práce popisuje měřící pracoviště a přípravu jednotlivých materiálů. V závěrečné části se diplomant věnuje vlastním experimentům a jejich vyhodnocení. Vlastní práce obsahuje místy kostrbaté formulace, ze kterých v některých případech není zřejmé, co se autor snažil sdělit a činí tak práci složitou na čtení. Autor používá anglické popisky v obrázcích, které jsou rozmazané. Používá nestandardní jednotky, které nejsou dostatečně vysvětleny jako například pro nabíjecí proud (str. 14 „Materiál nesmí být nabíjen a vybíjen vyšším proudem než 1C.“ – pokud student takovéto jednotky používá, mohl by veličinu pojmenovat například jako specifický proud v nasobcích kapacity článku) U kapitoly 3.2 Impedanční spektroskopie chybí popis k čemu je taková metoda dobrá a ihned se mluví o náhradních obvodech. V praktické části mi chybí podrobnější popis za jakých podmínek dané experimenty probíhaly. Například u grafů je vidět EIS bez cyklování a po pěti cyklech, ale jak dané cykly probíhaly zřejmé není. Student používá v diplomové práci pouze 11 zdrojů, složených převážně z webových stránek, což je vcelku málo. Odkazy na webové stránky nejsou podle normy. I přes tyto nedostatky, zadání diplomové práce bylo splněno v plném rozsahu. Student prokázal dobrou orientaci v dané problematice. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a navrhuji klasifikaci 67-d.

eVSKP id 41200