Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Sedlák, Jaroslav

Návrh Sarah vychází z prostorové logiky a charakteru stávajících objektů. Namísto radikální transformace volí citlivou a promyšlenou přestavbu původních výrobních budov na obytné jednotky. Do struktury vkládá pavlače nebo lodžie, přidává skleník a doplňuje zázemí ve formě kůlen a skladů. Její přístup stojí na reinterpretaci a adaptaci – místo bourání pracuje s existujícím a nachází v něm nový význam i potenciál. Vzhledem k demografickému vývoji – konkrétně stárnutí populace a prognóze, že do roku 2050 bude každý třetí obyvatel České republiky v důchodovém věku – Sarah velmi přesně zachycuje naléhavost a aktuálnost tématu. Svůj návrh koncipuje jako důstojné, ekonomicky dostupné a komunitně provázané seniorské bydlení. Návrh však zároveň zůstává flexibilní – byty mohou sloužit i širší skupině nájemníků, například mladým rodinám nebo lidem s nižšími příjmy. Klíčovým motivem celého návrhu je podpora sousedských vztahů a každodenní interakce. Na druhé straně pozemku vzniká prostor skleníku a kůlen, které mohou fungovat nejen jako praktické zázemí, ale také jako místo setkávání, drobné výroby, pěstování nebo spolkové činnosti. Tyto malé, nenápadné provozy přirozeně posilují komunitní život. Jako citlivé rozhraní mezi částí určenou k bydlení a kulturním centrem obce navrhuje Sarah subtilní, víceúčelový altán – propustný prostor, který může fungovat jako brána, zástěna, i jako otevřený přechod mezi dvěma světy. Tento architektonický prvek nenásilně sjednocuje území, a zároveň vytváří nový bod orientace i setkávání.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování	B		Sarah se od počátku semestru věnovala tématu seniorského bydlení a bytové výstavby v rámci zadání „obecní zakázky“. K práci přistupovala velmi zodpovědně, s pečlivostí a klidem, který je pro ni charakteristický. Její proces navrhování je pozoruhodně soustředěný – pracuje bez výraznějších výkyvů, její myšlení je lineární, systematické a směřuje od začátku k jasně definovanému cíli. Nespatřoval jsem v jejím přístupu zbytečné pochyby ani fáze bez směru; vše v její práci působí jako pečlivě promyšlený sled kroků, které na sebe logicky navazují. Tato vnitřní stabilita a konzistence je opravdu výjimečná. V kontextu návrhu jde o přístup, který umožňuje soustředit se na podstatu zadání, pracovat s jemností v měřítku, ale i udržet disciplínu při řešení větších celků. Sarah tímto způsobem vytváří návrhy, které působí klidně, vyrovnaně a srozumitelně – a to nejen po stránce funkční, ale i architektonické.

Navrhovaná známka: A

Body: 92

Posudek oponenta

Kristek, Jan

Studentka prokázala schopnost samostatně navrhovat a řešit související architektonické problémy. Práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Slovní hodnocení
Urbanistické řešení	B	Urbanistické řešení je standardní – v jistém smyslu až příliš. V kontextu vesnice působí genericky a městsky, což se projevuje i v jazyce, jakým autorka svůj návrh popisuje: živá zóna, klidová zóna, piazzetta, HUB, park, multifunkční pavilon atp. Podrobněji budu tento problém řešit v sekci Architektonické řešení.
Provozní řešení	B	V provozním řešení nevidím žádnou jednoznačnou chybu; objekty jsou navrženy svým způsobem jednoduše. I přesto se na mysl vkrádá otázka, zda je zvolená koncepce bytového domu to nejlepší řešení, jak existující stavbu konvertovat na bydlení. Zkusme spekulovat o řešení formou pavlačového domu: Byty by byly větší, příčně provětrané, zbavili bychom se dlouhých chodeb... Je možné, že jiné standardní řešení by přineslo jiné problémy, které momentálně nedohlédnu, nicméně spekulovat se dá i o nestandardních formách bydlení. Jaké ostatní varianty autorka promyslela, než zvolila jako řešení chodbový dvojtrakt? V čem ji toto řešení nakonec přesvědčilo?
Technicko konstrukční řešení	B	Podobně jako v provozním řešení ani v technicko-konstrukčním řešení nevidím žádnou jednoznačnou chybu. Jak ale autorka pracuje s tím, co nabízí venkov, kromě toho, že využije nosné zdi původního domu? Poté, co stavbu zateplíme, představíme balkony a vyměníme krov způsobem, jakým to dělá Sarah, jsme ještě na vesnici? A je to vůbec potřeba řešit?
Architektonické řešení	C	Na otázku z předchozí sekce odpovídám, že architekt by měl řešit kontext, alespoň v tomto případě určitě. Dokonce se domnívám, že tématem této práce je implicitně problém „města na vesnici“. Není potřeba se romanticky dojímat nad ztraceným půvabem ladovských vesnic a je třeba akceptovat urbanizaci venkova, která se bude nadále nezadržitelně prohlubovat. Zda je odpovědí na tento problém nekritické přenášení městských forem a koncepcí na vesnici, o tom mám určité pochybnosti. Jistým epitomem této nekritičnosti jsou pak vizualizace „komunitního skleníku“ s květinami v modřínových truhlících s pletivem připomínajícím vesnické ploty – snad aluze na vesnické předzahrádky – jen nevím, jestli to opravdu lidé na vesnici ocení.
Formální úroveň	B	Formální úroveň odpovídá požadavkům závěrečné bakalářské práce

Navrhovaná známka: B

Body: 80