PIZUR, J. Záznamová aplikace Mnemosyne [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem práce byl návrh a realizace logovacího programu pro univerzální měřicí kartu NI 9219. Bakalář se důkladně seznámil s možnostmi této karty a na základě toho provedl návrh logovací aplikace. Na základě doporučení, použít vhodnou šablonu programovacího prostředí LabVIEW, provedl a v práci sepsal analýzu zvolené šablony. Z důvodu těžkostí s přímou implementací, do poměrně složité šablony, student v prvním kroku realizoval aplikaci jako synchronní. Následně v druhém kroku student využil vytvořené funkce pro realizaci zadání jako asynchronní program za pomocí šablony „continous measurement and logging“. Výsledná aplikace je plně funkční, splňuje zadání a byla ověřena na ukázkovém měření. Postup práce a její výsledky jsou vhodně zdokumentovány v bakalářské práci. Nad rámec zadání a ze své iniciativy student vytvořil anglický video návod k vytvořené aplikaci. To velmi vítám jako moderní přístup umožňující komukoliv se během pár minut seznámit s programem. Student pracoval samostatně, svědomitě a pravidelně a iniciativně konzultoval své průběžné výsledky a další nápady. Výsledkem práce je plně funkční program, který může být použit pro libovolnou kombinaci možných měření, které univerzální karta NI 9219 umožňuje. Práci hodnotím na 95 bodů, A.
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření logovacího programu v prostředí LabVIEW pro využití univerzální měřicí karty NI9219. Bakalářská práce je rozdělena čtyři hlavní částí. V první části (kapitola č. 1) je teoretický rozbor týkající se měřicích karet, prostředí LabVIEW a detailního popisu možností měřicí karty NI9219. Druhá část (kapitoly č. 2, 3 a 4) je věnována návrhu a realizaci programu. V této části mi chybí ukázka front panelu (uživatelského rozhraní) vytvořené aplikace, která je v této části práce popisována. Čtenář nalezne obrázek s Front panelem až na obrázku v kapitole č. 5. Dále by bylo vhodnější vložit do kapitoly 3 části vytvořeného blokového diagramu, než je pouze popisovat slovně s odkazem na ikony jednotlivých funkcí, které byly pro tvorbu programu použity. Je samozřejmě možné si blokový diagram zobrazit v přiložených zdrojových kódech (jsou na CD), ale pokud by části kódu byly na obrázcích v práci, bylo by to pro čtenáře jednodušší a pochopitelnější. V kapitole č. 4 student také prezentuje návod na použití aplikace (přiložené demo s ukázkou práce s programem), což je velmi dobře provedeno, a toto demo je vytvořeno nad rámec zadání práce. Třetí část práce (kapitola č. 5) popisuje odzkoušení vytvořené aplikace na reálném měření. V této části mi chybí detailnější popis měření, popis použitého vybavení a detailnější zhodnocení výsledků. Poslední část práce (kapitola č.6) je věnována návrhům na možná zlepšení, případně rozšíření programu. Bakalářská práce je psána přehledně a v logickém sledu. Z práce je zřejmé, že se student v dané problematice orientuje. Při vypracování práce student vycházel z rozsáhlého literárního průzkumu. V seznamu literatury je uvedeno 49 literárních zdrojů, na které se v práci průběžně odkazuje. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni. Při četbě práce může čtenáři vadit, že student část práce píše v první osobě jednotného čísla a část v první osobě množného čísla. I přes výše uvedené výtky se domnívám, že byly splněny požadavky na bakalářskou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 118998