CAO, H. Základní chemická charakteristika brusinkové šťávy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Posluchačka Ha Thuy Cao se ve své bakalářské práci věnuje stanovení základních chemických charakteristik brusinkové a klikvové šťávy. Celkem zpracovala plody 3 odrůd klikvy (Oxycoccus macrocarpus) a 5 odrůd brusinky (Vaccinium vitis-idaea). Ovoce v konzumní zralosti bylo dodáno, na základě dlouhodobé spolupráce, Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích. Zadané téma studentka zpracovávala 2 roky z důvodu opakování ročníku. V teoretické části práce studentka popsala rovnoměrně všechny výchozí body nezbytné pro zpracování daného tématu. Podkladem jí bylo celkem 36 informačních zdrojů, původních zahraničních i českých. V laboratoři se rychle zapracovala a zvládala všechny potřebné úkony přípravy vzorků i samotných analýz. K zadaným úkolům přistupovala odpovědně, při studiu teorie i při praktické činnosti pracovala zcela samostatně. Možnosti dalšího zdokonalování studentky vidím především v pečlivějším a pozornějším zpracovávání textů i získaných primárních dat. Také v širší diskusi výsledků a jejich srovnání s dostupnými informačními zdroji, stejně jako v rozvíjení jazykové a stylistické stránky psaného odborného textu. Bakalářskou práci studentky Ha Thuy Cao k obhajobě doporučuji a hodnotím celkovou známkou "DOBŘE – C".
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | B | ||
Splnění požadavků zadání | A | ||
Využití poznatků z literatury | C | ||
Studium literatury a její zpracování | C | ||
Závěry práce a jejich formulace | C | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
Kvalita zpracování výsledků | D |
Abstrakt je neodpovídá zavedeným normám pro abstrakt odborné práce. Teoretická část obsahuje velké množství chyb formálních, ale i faktických, např: - Na s. 5 autorka uvádí odrůdy (variety) brusinek chybně jako poddruhy. - Na s. 12 je chybné tvrzení, že přítomnost kyseliny hydroxybenzoové se dá vyvodit z grafu 1. - Na s. 22 se chybně tvrdí, že refraktometrie je založena na přítomnosti chirálního uhlíku ve sloučenině. - Metody stanovení jednotlivých chemických parametrů jsou uvedeny v teoretické části, a potom znovu v metodice experimentální části. V kapitole „Analyzované vzorky“ je uvedeno, že u některých vzorků probíhala sklizeň ve dvou termínech, které se od sebe lišily o měsíc. Autorka z těchto dvou skupin vzorků vytvořila „směsný vzorek“ a ten podrobila analýzám. Je evidentní, že chemické parametry šťávy v různých stupních zralosti se musí lišit a výsledky získané z tohoto průměrného vzorku jsou bezcenné. Pro bakalářskou práci by bylo přínosné analyzovat vzorky z různých sběrů zvlášť a výsledky porovnat. Dále v práci není uvedeno, proč byly vzorky klikvy a brusinky sbírány v právě v uvedených termínech. Jednalo se o konzumní zralost plodů? V kapitole popisující metody stanovení jednotlivých parametrů spatřuji největší nedostatky z celé práce. Postupy práce jsou uvedeny nedostatečně, takže se nedají reprodukovat a recenzent se nemůže přesvědčit, zda výsledek odpovídá naměřeným datům. Mnohdy se v postupech vyskytují hrubé chyby, např.: - Při měření pH (s. 30) nelze vylisovanou šťávu ředit, respektive pokud šťávu ředíme, musíme vědět kolikrát, a naměřené pH přepočítat na pH surové šťávy. - V postupu stanovení celkového obsahu fenolických látek (s. 31) chybí, jak byl připraven vzorek, jaký byl celkový objem vzorku, jaký vztah byl použit pro výpočet, jestliže obsah fenolických látek má být vyjádřen v mg/l vzorku. Naměřené hodnoty absorbance nabývají neuvěřitelných hodnot 3,1–9,3 !!!, takže lze předpokládat, že výsledné hodnoty obsahu fenolických látek neodpovídají skutečnosti. Kromě toho autorka nesprávným postupem připravovala standardy kyseliny gallové, z čehož pak plynuly nepřesnosti při konstrukci kalibrační závislosti. - Při stanovení celkového obsahu anthokyanů pH-diferenciální metodou (s. 32) autorka vzorek v pufru o pH 1 zředila, kdežto vzorek v pufru o pH 4,5 nikoliv, což jehrubá metodická chyba, která musí vést k chybným výsledkům. Vztah pro výpočet obsahu anthokyanů z absorbance je chybný, má-li být obsah anthokyanů vyjádřen v mg/100 g navážky, jak je uvedeno ve výsledcích. - V kapitole „Výsledky a diskuse“ autorka uvedené výsledky buďto nediskutuje vůbec, nebo uvádí hodnoty z jednoho literárního zdroje, někde s náznakem diskuse. Pro ilustraci recenzent našel na Web of Science pod klíčovými slovy: - lingonberry/cranberry and yield – 31 odkazů - l/c and solids – 12 odkazů - l/c and pH and titratable acidity – 19 odkazů - l/c and phenolic compounds – 420 odkazů - l/c and sugars – 38 odkazů - l/c and anthocyanins – 541 odkazů V kapitole „Závěr“ lze považovat za správné stanovené hodnoty výtěžnosti, celkové sušiny, refraktometrické sušiny, titrační acidity a redukujících cukrů. Nesprávné jsou hodnoty pH, celkového obsahu fenolických látek a anthokyanů. Tyto chyby vyplynuly z nesprávné metodiky stanovení a nesprávných vztahů pro výpočet. Shrnutí Předložená bakalářská práce vykazuje závažné formální, faktické a logické nedostatky a lze ji doporučit k obhajobě jenom na základě některých správných výsledků.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | D | ||
Logické členění práce | E | ||
Kvalita zpracování výsledků | E | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | E | ||
Využití literatury a její citace | E | ||
Úroveň jazykového zpracování | D | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | D | ||
Závěry práce a jejich formulace | E |
eVSKP id 103648