LELEK, J. Návrh a realizace modelů nadzemního a kabelového vedení 110 kV [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Jedním z cílů bakalářské práce bylo technicky přiblížit provedení nadzemního a kabelového vedení 110 kV a realizovat jejich parametrické vymezení vůči vedením na jiných napěťových hladinách. Hlavním cílem práce pak bylo pro vybrané charakteristické parametry nadzemního a kabelového vedení 110 kV navrhnout a realizovat jejich modely a následně provést jejich základní individuální a vzájemné porovnání pro vybrané provozní stavy. Modely měly být realizovány v simulačním prostředí PSCAD a jejich ekvivalenty měly být také vyrobeny fyzicky, a to jako laboratorní modely. Výše uvedené cíle bakalářské práce pak byly formálně shrnuty do tří bodů zadání práce. Na úvod posudku je možné sdělit, že předložená bakalářská práce jednotlivé body zadání naplňuje. Na druhou stranu, na míru naplnění jednotlivých bodů zadání je nutno pohlížet výhradně na základě obsahové podstaty řešení a prezentovaného řešení. Platí, že v rámci kapitol 1 a 2 byla provedena základní rešerše technického popisu a provedení distribučního vedení 110 kV v České republice, resp. byly představeny základní parametry obecného vedení a bylo provedeno kvantifikování těchto parametrů pro vedení 110 kV, jež byly dále využité při tvorbě modelů. Kapitola 3 představuje možné přístupu modelování distribučního vedení v simulačním prostředí PSCAD a jsou blíže představeny relevantní komponenty stojící za jednotlivými přístupy. V kapitole 4 dochází k představení vytvořených modelů v PSCAD, je provedena jejich parametrizace a jsou prezentovány výsledky realizovaných experimentů. Přestože návaznost a provázanost řešení uvedené v práci považuji rámcově za logické a adekvátní potřebám řešení, tak na základě skutečné parametrizace modelů mohla být alespoň vhodně doplněna a rozšířena i samotná teoretická část práce (kapitola 2 a 3), kdy mohly být poskytnuty další cílené detailní rešeršní teoretické informace či informace přímo z praxe vedení. V rámci kapitoly 4 dochází také ke zhodnocení realizovaných experimentů a ke komentování dosažených výsledků. Zde vidím také prostor pro zlepšení, když mohly být jednotlivé experimenty textově blíže přiblíženy, mohlo dojít k důkladnějšímu zdůvodnění, proč byly hodnoceny právě vybrané veličiny, případně proč nebyly například hodnoceny i další veličiny. Stejně tak diskuze výsledků a porovnání jednotlivých modelů pro jednotlivé provozní stavy mohly být provedeny precizněji, nyní jsou pojaty spíše elementární formou, která je spíše indikativní a zevrubné. Kapitola 5 se zabývá představením návrhu, realizací a experimentálním testování fyzických laboratorních modelů vedení. Přestože návrh samotných modelů bylo možné pojmou více unifikovaně, například ve smyslu, že pro všechny provozní stavy (naprázdno, nakrátko, se zatížením) by bylo možné při experimentech využít jednotné/nesnížené napětí, tak návrh považuji za korektní. Stejně jako u modelů vytvořených v PSCAD, tak i zde by mohly být realizované experimenty a dosažené výsledky, resp. i pak zhodnocení vzájemného srovnání matematických a fyzických modelů, určitě lépe provedeny a diskutovány. Práce využívá celkem 28 referencí, které jsou jednoznačně identifikovatelné. Citace na tyto reference v textu se jeví jako korektní, respektive jejich provedení indikuje, které části jsou v práci přejímány. Přestože informace přejímané z využitých referencí je možné formálně považovat za odpovídající, tak zejména z pohledu charakteru jednotlivých využitých referencí lze konstatovat, že výběr referencí mohl být realizován s větší pečlivostí, když mohlo být využito více referencí, které byly uveřejňovány po recentním řízením nebo po redakčních úpravách. Jako vedoucí práce dále uvádím, že student Lelek se na řešení práce podílel průběžně, stejně tak byly průběžně realizovány i vzájemné konzultace. Přestože práce byla řešena průběžně, tak ne vždy byl, z mého pohledu vedoucího, vnímán odpovídající progres v postupu vypracování, když student značný čas své snahy věnoval výhradně teoretické části práce. Vzhledem k celkové náročnosti práce se toto ukázalo být jako významné, kdy praktická část mohla být řešena dříve, případně její aktivity mohly být paralelizovány s vypracováváním teoretické části. Zejména pak bylo možné více precizovat praktickou část práce, konkrétně zejména formu a obsáhlost provedené experimentální části modelů vč. poskytnutí detailnější komentářů dosažených výsledků. Obecně se v práci vyskytují také technické nesrovnalosti a nejednoznačnosti, které nicméně nemají zásadní dopad na provedení prezentované praktické části. Text bakalářské práce mohl také být realizován více technicky, když by to mohlo vylepšit zejména interpretaci zaváděných předpokladů a dosažených výsledků. Poslední dvě zmíněné oblasti nedokonalostí mají na celkové hodnocení práce výhradně minoritní dopad. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že předložená bakalářská práce formálně naplňuje jednotlivé cíle a body zadání práce. Práci hodnotím 72 b. a doporučuji ji k obhajobě. Otázky: Na str. 23 uvádíte, že u sítí VVN je možné pro výpočty ustálených stavů zanedbat měrný odpor a měrný svod, resp. že u sítích VN je pak možné zanedbat měrný svod a měrnou kapacitu. Můžete prosím toto tvrzení, například i v kontextu uvedené Tab. 2.2, blíže vysvětlit a obhájit?
Bakalářská práce studenta Jana Lelka se zaobírá problematikou modelování venkovního a kabelového 110 kV vedení. V první části je provedena důkladná rešerše této problematiky, která zahrnuje obecný popis technologie a elektrických parametrů vedení. V další části je popsáno modelování vedení prostřednictvím simulačního software PSCAD a v poslední části práce jsou popsány realizované fyzikální modely vybraných typů vedení. Předložená bakalářská práce je velice obsáhlá. To je však bohužel spíše ke škodě, než k užitku. V první části jsou zbytečně podrobně popisována základní fakta, v druhé části jsou zase opakující se informace. Třetí část, která je praktického charakteru, zase neobsahuje dostatek informací o postupu při vytváření a testování fyzikálních modelů. Například zde chybí schéma laboratorního pracoviště a zhodnocení parametrů vytvořených modelů ze zkoušek naprázdno a nakrátko. U výsledků ze simulace a z měření autor popisuje největší dosažené relativní chyby, avšak velikost této chyby není v tabulce nikde uvedena. V bakalářské práci se občas nachází pravopisné chyby. Zejména jde o chybné užití interpunkčních znamének, nebo o překlepy. Z odborného hlediska se v práci nacházejí nepřesností a zavádějící tvrzení. V některých případech si autor i protiřečí. Jde zejména o tvrzení v kapitole 1.4 a tabulce 1.1. Většina použité literatury je adekvátní charakteru bakalářské práce, avšak některé zdroje jsou výjimkou. Jde zejména o odkaz na vzdělávací portál Svět Energie a Ackoo – učební texty. Další nevhodně volenou referencí je online kalkulačka pro výpočet parametrů vzduchových cívek. Bylo by daleko vhodnější najít teoretické vztahy a provést výpočet ručně. Stejně tak by mohl být ručně vypočítán odpor vodiče, ze kterého byly navinuty cívky, aby bylo jasně prokázáno autorovo tvrzení, že „Odpor drátu přibližně odpovídá vypočtenému odporu pro dané měřítko“. Celkově je práce na dobré úrovni a lze konstatovat, že byly splněny všechny body zadání. Předloženou práci tedy doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 75 b.
eVSKP id 159541