HAMPLOVÁ, M. Studium využití plodin pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Studentka předkládá k obhajobě práci na aktuální téma z oblasti kontaminace životního prostředí léčivy a částečně tak navázala na svoji bakalářskou práci. Teoretickou část svojí práce zpracovala důkladně, využila velké množství poznatků z literatury. Získané informace dále aplikovala ve vlastní experimentální práci. Plán experimentů, výběr vhodných plodin, časové rozvržení, odběry vzorků a jejich zpracování sama naplánovala a také dodržela. V exponovaných odběrech musela v krátém čase zpracovat obrovské množství vzorků. Již samotné pěstování rostlin vyžadovalo pravidelnou péči a ze začátku i testování nastavení vhodných pěstebních podmínek. Zde se projevila i její schopnost se domluvit a organizovat práci s ostatními členy týmu výzkumné skupiny. Tato kooperace s dalšími lidmi byla nezbytná. Při zpracování výsledků zvolila především využití statistických testů, které se při velkém počtu analytů a sledování možných vztahů jevilo jako vhodné. Výsledky stanovených koncentrací pro jednotlivé analyty jsou uvedeny v tabulce v příloze. Všechny výsledky vhodně diskutovala a srovnala s dostupnými výsledky v citované litaratuře. Studentka k celé svojí práci, včetně studia literatury a rozvrhování experimentů, přistoupila velmi zodpovědně a se zaujetím. Prezentované výsledky jsou vysoké kvality a z pohledu jejich dalšího využití a návaznost na další práci významné.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce studentky Bc. Marie Hamplové „Studium plodin pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy“ je sepsána na 98 stranách včetně tří stran příloh. Je standardně členěna, odpovídá požadavkům na tento typ závěrečných prací na FCH VUT v Brně. Kvalitní rešeršní část zaujímá 23 stránek a využívá 139 literárních zdrojů. Je zaměřena zejména na osud léčiv v životním prostředí z hlediska jejich přirozené degradace ať již fyzikálně chemickými nebo biologickými procesy. Podstatnou část zaujímá problematika fytoremediace; vysvětlení podstaty této sanační metody, popis fytoremediačních mechanismů a přehled výsledků studií, které se konkrétně léčivy v rámci fytoremediace zabývají. Vhodně a velmi dobře je zpracovaná i kapitola, která se zabývá příjmem a bioakumulací léčiv rostlinami a faktory, které tento příjem ovlivňují jak ze strany rostliny, tak ze strany fyzikálně chemických vlastností léčiv a půdy. Další část teorie je věnována popisu HPLC-MS a přehledu extrakčních metod pro stanovení léčiv se zaměřením na tu, která byla v práci použita, tj. extrakce metodou QuEChERS. Experimentální část práce je sepsána věcně, jasně, přehledně. Poskytuje nejenom informace o využitém zařízení a chemikáliích, o založení experimentu ale i veškeré informace o stanovení léčiv v jednotlivých matricích (tj. extrakční postup QuEChERS a stanovení pomocí UPLC-ESI-TQ). Poznámku mám pouze k Seznamu standardů, které bych psala do řádku ty, které jsou od firmy Sigma Aldrich (Německo), a následně Thermo Scientific (Čína). Výsledky práce jsou přehledně zpracovány pomocí tabulek a grafů. Jsou rozděleny podle řešených problematik, tj. odstranění léčiv z půdy a jejich degradace, posouzení akumulace v meziplodině ředkvi olejné (tím i možného fytoremediačního potenciálu této rostliny), ale také v kořenové zelenině (ředkvička setá a mrkev obecná) jako plodin, které mohou při kumulaci látek z půdy představovat riziko pro konzumenta. Pro tyto účely byly počítány biokoncentrační a popř. translokační faktory. Poslední řešenou problematikou bylo i posouzení případných ekotoxikologických endpointů. Celou tuto část pokládám za velmi zdařilou, výsledky jsou ošetřeny statistickými metodami, jsou velmi dobře komentovány, ale i diskutovány. Celkem je v práci citováno 154 zdrojů většinou cizojazyčných z recenzovaných časopisů, které podpořily kvalitní diskuzi výsledků s výsledky dalších autorů podobně zaměřených studií. Práce je sepsána čtivě, přehledně. Občas se vyskytují chyby v kladení čárek ve větě a další drobnosti např.: výraz ultrastopová a ethylacetát je jedno slovo. Nepozornosti se studentka dopustila při poděkování za pomoc při zpracování bakalářské práce. V anglickém abstraktu latinské názvy rostlin by měly být kurzivou. V práci je často používaný výraz měření analytů, raději bych volila stanovení nebo analýza. Nadpisy tabulek by neměly být kurzivou. Místo výrazu na hladině spolehlivosti
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 156657