BAŘINA, Š. Vodojemy - Brno, Žlutý kopec [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Práce přesvědčivě dokládá schopnost autora obstát v architektonické praxi. Předloženou diplomní práci tedy doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Přístup studenta ke zpracování hodnotím jako velmi aktivní a cílevědomý s výborným časovým rozvrhem. Práce na diplomním projektu se vyznačovala aktivním přístupem studenta a víceméně přímočarým vývojem projektu. Koncept návrhu, vytyčený v úvodu práce autor postupně dopracoval do výsledné podoby bez zásadních kompromisů původní myšlenky. Obsah i forma zpracování vykazují celkově vysokou úroveň závěrečného projektu. Současně výrazně oceňuji autorův příkladný a svědomitý přístup k práci na projektu. |
Autor v projektu prokazuje široké spektrum znalosti problematiky, návazností a promyšlených vazeb.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Urbanistické řešení navazuje na zpracované analýzy z předchozího semestru, kde byl také stanoven základní princip využití území a vodojemů. Tento princip byl v diplomní práci podpořen dalším definováním a zpřesněním funkcí. Z hlediska širších souvislostí mi přijde nepřesvědčivá návaznost na ulici Tvrdého, kterou vnímám jako hlavní dopravní tah. Nicméně situování novostavby do těžiště území má své opodstatnění v těsnějším propojení objektů vodojemů a vytvoření středobodu pro poměrně rozlehlé území. | |
| Architektonické řešení | B | 2. Architektonické řešení (známka B) Návrh parku je dle mě dobrý. Kladně hodnotím práci s terénem formou pobytových schodů přecházejících v amfiteátr a vytváření zákoutí s rozmanitým využitím. Samotný dům má výraznou formu tvořenou střídmou architekturou s pravidelným taktem oken. Vytváří přechodový prvek mezi prostorem pod zemí a nad zemí. Dle mého názoru mohla být zvolena vzdušnější podoba, aby vznikl silnější kontrast mezi těmito dvěma světy. Přízemní část domu je prodloužením hrany svahu a na jeho střeše je umístěna menší hmota. Druhé patro působí spíše jako samostatný pavilon. Zde bych při zvoleném systému střídání plných a prosklených částí podpořil rozdíl hmot gradací rastru. Jednotlivé vstupy do objektu by mohli být zvýrazněny opět pomocí práce s rytmem členění prvků. Materiálové řešení mi přijde uměřené k tomuto typu stavby. | |
| Provozní řešení | B | Provoz je v zásadě členěn na tři hlavní celky. Základní je foyer s návaznou galerií a vstupem do vodojemu. Tato část mi připadá naddimenzovaná bez jasného účelu využití prostoru. Jako by šlo hlavně o propojení přízemní a podzemní části ovšem bez přesvědčivého pojetí přechodu mezi těmito částmi. Dalším celkem je zázemí pro hydroponické pěstování, které tvoří leitmotiv využití přilehlého vodojemu. Toto je poměrně přehledné a funkční. Je třeba myslet na to, že se jedná o klasickou hospodářskou část netradičního zemědělství. Poslední celek je určen pro aktivity škol, zájmových kroužků, školení atp. Toto je dle mě vhodné využití, musí být ovšem jasně navázané na nějakou konkrétní aktivitu. Alternativně lze tuto část užívat jako coworking prostor pro širokou veřejnost. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Zvolené řešení konstrukčního systému mi připadá vhodné. Z technického hlediska je diskutabilní kombinace vytápění pomocí tepelného čerpadla doplněného o přípojku horkovodu, stejně jako získávání energie ze solárních panelů v kombinaci s elektro přípojkou, protože je zřejmé, ze hydroponickou farmu pouhé solární panely nejsou schopny zásobovat. V případě využívání alternativních zdrojů by mi přišlo zajímavější vytvoření ostrovního systému. | |
| Formální úroveň | A | Formální úroveň je velice dobrá, přehledná a vkusná. |
eVSKP id 133661