ŘIHÁČKOVÁ, B. Využití metod termické a strukturní analýzy při studiu vzniku polyelektrolytových komplexů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.

Posudky

Posudek vedoucího

Krouská, Jitka

Barbora Řiháčková se ve své bakalářské práci věnovala studiu interakcí chitosanu a lignohumátu pomocí izotermické titrační kalorimetrie a metody dynamického rozptylu světla. Získané výsledky tak významně doplňují a rozšiřují soubor informací o interakcích těchto látek v rámci základního i aplikovaného výzkumu huminových látek probíhajícího na Fakultě chemické VUT v Brně. Studentka pracovala po celou dobu velmi samostatně a přistupovala k práci s vlastními užitečnými nápady, jak optimalizovat obě využívané metody měření. Studentka si tak dobře osvojila práci se sofistikovanými experimentálními technikami. Vhodně také využívala konzultací s vedoucí práce. I přes spoustu nutných nástřelových experimentů, které byly časově náročné a vedly především ke zjištění nejlepších podmínek pro další měření, se podařilo shromáždit velký soubor dat, který je v bakalářské práci kvalitně zpracován. S prací studentky jsem byla spokojená a navrhuji její práci k obhajobě s hodnocením „A“ – výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování A
Využití poznatků z literatury A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Závěry práce a jejich formulace A
Využívání konzultací při řešení práce A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Barbora Řiháčková se ve své bakalářské práci zaměřila na studium interakcí, které vedou ke vzniku polyelektrolytových komplexů mezi chitosanem a huminovými kyselinami. Pro experimentální studium těchto interakcí studentka zvolila metody izotermální titrační kalorimetrie a dynamického rozptylu světla. Práce je psaná zajímavou a nezvykle čtivou formou a představuje významný přínos k aplikovanému výzkumu uvedených přírodních látek coby slibných surovin pro vývoj nových produktů farmaceutického či kosmetického průmyslu. V Teoretické části práce studentka přehledně seznamuje čtenáře s konkrétními použitými biopolymery (huminové kyseliny, chitosan), s obecným mechanismem vzniku a aplikačním potenciálem polyelektrolytových komplexů, a v neposlední řadě také s principem aplikovaných instrumentálních technik. K této části nemám z věcného ani z formálního hlediska žádné výtky či připomínky. Kapitola „Současný stav řešené problematiky“ prezentuje výsledky literární rešerše na téma interakcí v systémech polyelektrolytů se zaměřením na konkrétní studované materiály. Rešerše je opět přehledně a čtivě zpracovaná a ilustruje autorčinu velmi dobrou orientaci v této problematice. Obecně platí, že studentka prokázala mimořádnou schopnost práce s odbornou literaturou (viz celkový počet referencí – 67, z toho 44 časopiseckých). Co se experimentální náplně práce týče, konkrétní experimenty byly plánovány systematicky a vedly k zisku objemu dat, který splňuje požadavky kladené na tento typ absolventské práce. Pracovní postup experimentů i způsob vyhodnocení naměřených dat je vysvětlen přehledně a srozumitelně. Přestože jsou získaná data často obtížně interpretovatelná (především kalorimetrická data), oceňuji studentčinu snahu vyvodit z těchto výsledků obecné závěry, přestože s některými z nich bych si dovolil polemizovat. Jako příklad bych uvedl větu ze Závěru: „Pomocí titrací lignohumátu nebo chitosanu vodou byl docela spolehlivě vyloučen vliv vody jako rozpouštědla na tvorbu signálu při kalorimetrickém měření.“. Domnívám se, že výsledky kalorimetrických měření, prezentované na Obr. 13 – 16, nelze takto jednoznačně zobecnit a tato otázka by si zasloužila budoucí podrobnější experimentální prověření. V práci jsem nalezl velmi málo odborných a typografických nedostatků, za zmínku stojí snad jedině: - na str. 9 chybí odsazení druhého odstavce kap. 3.1.1 - na str. 10 bych doporučil sjednotit rozdělení HL na jednotlivé generace (zaměnit „3. generace HL“ za „HL 3. generace“. - na str. 11 se studentka chybně odkazuje na Tabulku 1 (namísto Tabulky 2) - v česky psané práci není vhodné používat obrázky s anglickým textem (např. obr. 2, 3), také bych doporučil namísto anglických výrazů (např. výraz „baseline“ na str. 29) použít vhodný český ekvivalent. Bakalářská práce Barbory Řiháčkové zcela naplnila cíle stanovené v zadání, představuje bohatý, ucelený a čtivě zpracovaný souhrn poznatků o aplikačně slibných systémech chitosan/huminové kyseliny. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „Výborně (A)“.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Využití literatury a její citace A
Úroveň jazykového zpracování A
Formální úroveň práce – celkový dojem A
Závěry práce a jejich formulace B
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 67614