KOLAŘÍK, R. Zkratové proudy ve stejnosměrných systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Bakalářská práce Zkratové proudy ve stejnosměrných systémech se věnuje obecně stejnosměrným systémům, ale hlavní část se zaměřuje na výpočet zkratových proudů v těchto systémech. Úvodní části práce pokrývají dnešní rozšíření stejnosměrných systémů a jejich aplikace na úrovních LVDC, MVDC a HVDC. Detailněji je popsána oblast HVDC, která je v současné době prakticky jediná užívaná v oblasti elektroenergetiky. Kromě hlavních prvkům užívaných v HVDC, uspořádání systémů jsou také uvedeny vybrané systémy ze světa. Normativní dokumenty z oblasti stejnosměrných sítí se zaměřením na zkratové proudy jsou uvedeny kapitole 6.4. Z těchto normativních dokumentů je zpracován přístup podle souboru norem ČSN EN 61660. Praktická část práce začíná ukázkami simulací se základními prvky, například měničem nebo baterií. Hlavní částí jsou simulace menší sítě s více zdroji, kde je otestován výpočet a simulace průběhu zkratového proudu pro tři různá místa zkratu. Ověření základní simulace byla také provedena za pomocí programu Simulink. V závěru práce je provedeno shrnutí výsledků. K práci mám následující připomínky. - Práce splňuje zadání, ale bohužel není naplněn ideový cíl práce, kterým bylo zpracování oblasti stejnosměrných zkratových proudů využitelným ve výuce. Edukativní rozsah práce není příliš rozvinut. - V textu diplomant v některých případech používá pojem usměrňovač jako ekvivalent modelu měniče, tato náhrada by ale neumožnila dosažení stejnosměrného napětí 750 V ze vstupního střídavého napětí 400 V. - Rešerše normativních podkladů mimo souboru norem ČSN EN 61660 je pokryto v nevelkém rozsahu. - Práce také obsahuje gramatické chyby i několik formálních nedostatků, které zbytečně snižují jinak dobře zpracovanou práci. Kladně lze hodnotit snahu diplomanta o naplnění cílů i s ohledem nedostupnosti některých normativních dokumentů k této oblasti. Kladně také hodnotím i aktivní přístup studenta k problematice a samostatnost při návrhu řešených scénářů. I přes výše uvedené připomínky, práce splňuje body zadání i je graficky velmi dobře zpracována, proto hodnotím 78 body. Otázka k obhajobě: 1. V příkladech je na stejnosměrné straně zvoleno napětí +750 V, proč byla zvolena tato napěťová hladina?
Bakalářská práce je zaměřena na využití DC systémů v různých oblastech lidské činnosti, na studie využití DC systémů a následně na určení zkratových proudů v LVDC rozvodu, kde je využit soubor norem ČSN EN 61660 určený k výpočtu zkratových proudů ve vlastní spotřebě elektráren a elektrických stanicích. Bakalářská práce splňuje zadání v plném rozsahu. Předložená tématika je velmi obsáhlá a práce tvoří ucelený průřez danou oblastí. V práci je použito mnoho pramenů, zvláště zahraničních, od renomovaných výrobců a časopisů. Jsou porovnávány systémy AC a DC s jejich výhodami a nevýhodami. Autor zmiňuje realizované projekty a zkušenosti s jejich provozem a problematiku vypínání v síti DC. Je správně neustále naráženo na potřebu zhodnocovat provedení projektu jak z technického, tak i ekonomického hlediska (pořizovací náklady, spotřeba surovin, údržba). Pátá kapitola je věnována HVDC přenosům, kde jsme seznámeni s jejich používaným zapojením, účelem a potřebnými prvky. Zabývá se provedením měničů na vlastnosti při zkratech. Správně poukazuje na omezení platnosti souboru norem ČSN EN 61660. Postup určení zkratových proudů provedl diplomant v programu Matlab a je předmětem příloh. Co se týče určení celkového zkratového proudu se společnou větví, norma nám nedává obecný návod, jen udává, že pro jiné zapojení než je uvažováno v normě, je nutné užít zvláštní přístup. V bakalářské práci to ale bylo vyřešeno ze strany diplomanta srozumitelně. Drobné výtky k bakalářské práci Str. 14, druhý odstavec, třetí věta - obtížná formulace, třetí odstavec druhá věta – pro napětí z usměrňovače se užívá střední hodnota napětí Str. 25, kapitola 5.5.3 - místo 120 stupňů el. by mělo být 150 stupňů el. Str. 28, kapitola 5.7 - terminologie HVDC jistič vs. HVDC vypínač Str. 33, kapitola 6.1, vztah 6.8 - není v souladu s normou ČSN EN 61660-1 Str. 35, kapitola 7 poslední věta - nevím jak je to přesně myšleno, ale korekční impedanční součinitele jsou v AC sítích pro maximální zkrat uvažovány Str. 35, Obrázek 12 - opravdu lze čistě z 3f můstku získat Ud = 750 V? Str. 36, kapitola 7.1.1, třetí odstavec, vztah 7.2, přepočet impedancí na jinou napěťovou hladinu by měl být proveden přes převod transformátoru, podle metodiky v normách přes jmenovitý převod, výkon před i za ideálním transformátorem by měl být stejný Str. 37, kapitola 7.1.2, první odstavec, vztah 7.4, viz předchozí poznámka, následuje vztah 7.7 a 7.8 se stejným přepočtem Str. 38, kapitola 7.1.3, poslední věta - nejednoznačná formulace Str. 38, kapitola 7.1.4, Tabulka 2 - chybné určení impedance sítě a transformátoru, tyto hodnoty byly nejspíš vztaženy na 750 V DC namísto přepočtu se jmenovitým převodem transformátoru na 400 V AC, souvisí s výtkou ze str. 36 Str. 40, kapitola 7.2, první a druhý odstavec - staniční akumulátorové baterie slouží pro systém zajištěného napájení v případě výpadku dodávky elektrické energie ze sítě, v tomto odstavci se zřejmě myslí Li-ion baterie v bateriových systémech akumulace elektrické energie (BSAE), totéž se týká i druhého odstavce Str. 43, Tabulka 6, vnitřní odpor baterie je jiný než v Tabulce 5, výsledky v Tabulce 7 jsou pro RB z Tabulky 5 Str. 44, kapitola 7.2.2, Obr. 19 c) - je zohledněna i změna rezistivity baterie s počtem článků nebo se dodržují parametry z Tabulky 6 ze str. 43? V práci se občas vyskytuje nedůsledná terminologie a nejednoznačnosti. Pravopisné chyby bohužel nejsou zcela výjimečné. Není provedeno dosazení do vzorců při určení zkratů, což není zrovna nejvhodnější pro jeden z cílů práce ke studijním účelům, jak je zmiňováno v závěru.
eVSKP id 119147