WALEK, P. Využití pulzního magnetického pole pro léčbu DMO [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Sekora, Jiří

Zadáním práce byl systémový návrh přístroje pro pulzní magnetoterapii využitélného v dětské neurologii pro léčbu dětské mozkové obrny. Student zadání splnil v plném rozsahu, během semestru přistupoval k řešení aktivně a pravidelně konzultoval. V práci je navržena řídící část, vzhledem k rozsahu práce bylo po dohodě upuštěno od obvodového řešení výkonové a napájecí části. Bakalářská práce pana Petra Walka je na vysoké úrovni jak po stránce obsahové, tak i po stránce formální. Student svoji práci prezentoval i na soutěži Student EEICT 2008. Vé schématu zapojení se vyskytují určité nedostatky, které by byly v případě realizace bezesporu odhaleny a odstraněny. Předloženou práci doporučuji k obhajobě s návrhem na hodnocení stupněm výborně.

Posudek oponenta

Čížek, Martin

Student se v bakalářské práci věnuje studiu využití magetoterapie při léčbě dětské mozkové obrny (DMO). V úvodní kompilační části práce je přehledně shrnuta teorie týkající se využití pulzního magnetického pole pro léčbu DMO. Cílem vlastní práce bylo navrhnout obvodové řešení inteligentního generátoru pro pulzní magnetoterapii. Velmi pozitivně hodnotím skutečnost, že autor v textu věnuje pozornost všem podstatným obvodovým prvkům a čtenáře nezatěžuje nicneříkajícím popisem trivialit, jak tomu ve spoustě bakalářských prací bývá zvykem. Výsledkem práce je kompletní obvodový návrh přístroje a předběžný návrh obslužného softwaru mikrokontrolérů ve formě vývojového diagramu. Přestože práci pana Walka po grafické stránce považuji za perfektní a po stránce věcné za značně nadprůměrnou, mám několik výhrad týkajících se zejména obvodového řešení. 1) Integrované spínače ADG701 používané v části generátorů signálu k aktivaci vstupu SHUTDOWN u výstupního antialiasingového filtru MAX7421 jsou dle mého názoru nadbytečné, neboť se jedná o standardní logický vstup a řídící MCU disponuje mnoha log. výstupy. Navíc autor elekronické spínače zapojil tak, že při sepnutí zkratují 5V napájecí větev a pravděpodobně se poškodí. 2) Společný zdroj hodinového signálu pro mikrokontrolery není řešen standardně a mám pochybnosti o jeho bezproblémové funkčnosti. Prosím autora o vysvětlení, proč nepoužil společný externí oscilátor připojený k hodinovým vstupům všech MCU ale jeden "sdílený" krystal. 3) Z hlediska celkové koncepce přístroje, kdy je pro komunikaci mezi funkčními bloky využívána sběrnice I2C, by bylo vhodnější použít teplotní čidlo s I2C rozhraním a ne PWM výstupem, jak tomu je v navrženém shématu zapojení. Nutno říci, že při konstrukci funkčního vzorku by výše zmíněné nedostatky jistě byly rychle objeveny a proto je nelze považovat za fatální. Přes výše zmíněné výhrady týkající se pouze jedné dílčí části řešení, tedy považuji zadání za splněné. V případě úspěšného složení SZZ autorovi doporučuji u tématu setrvat a pokračovat v podobě diplomové práce doplněné o realizační část.

eVSKP id 14651