BYRTUSOVÁ, L. Modul trasování šarží pro systém SCADA vprocesní výrobě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Zadáním této práce, pocházejícího z firemního prostředí, je vytvoření modulu trasování šarží do již existujícího SCADA systému. K tomu bylo potřeba vytvořit datový model, GUI rozhraní a logiku operací tohoto modulu. Zvláštní péče byla věnována standardu ISA-95, podle kterého byl celý softwarový modul vytvořen. Ověření funkčnosti je doloženo aplikací modulu na PLC demonstrátor simulující procesní výrobu. Studentka Lucie Byrtusová pracovala od počátku samostatně a cílevědomě, přičemž v případě potřeby využívala konzultace, což se odrazilo na kvalitě odvedené práce. Textová část práce je na výborné úrovni. Navrhnutý modul je popsán množstvím diagramů z různých úhlů pohledů a dosažené výsledky jsou detailně zpracovány. Po formální stránce je dokument v pořádku. Ačkoliv to dle seznamu použité literatury vypadá, že zde chybí množství podkladů pro teoretickou část, je naopak nutné vyzdvihnout, že se studentka zorientovala v daném standardu a příslušných dokumentech, ze kterých čerpala všechny potřebné informace. Slečna Byrtusová prokázala inženýrské schopnosti a práci hodnotím A (93 bodů).
Náročnost zadání diplomové práce slečny Lucie Byrtusové pokládám za přiměřené pro kvalitní diplomovou práci. Navíc je aktuální a přínosné. Postup vypracování je rozčleněn do 7 bodů. První bod zadání ukládá diplomantce provést rešerši standardu ANSI/ISA-95. Slovní spojení „rešerše standardu“ je neobvyklý úkol, spíš to pokládám za úmyslný nebo neúmyslný chyták. Vzhledem k tomu, že se jedná o detailně propracovanou normu, která nepřipouští žádné variace ani výklady, je jedinou rešerší ona norma samotná. Autorka práce si s tím poradila tak, že zmíněný standard stručně a srozumitelně popsala, čímž zadaný bod splnila. Druhý bod – rešerše trasování ve výrobě, uchopila velice dobře. Nenechala se nalákat řadou profesionálních systémů MES, které se k rešerši nabízejí, ale vybrala tři zástupce modulárních MES systémů, které umožňují pořízení modulu trasování za rozumnou cenu. Bod 2 byl splněn. Bod třetí svým zněním – definice požadavků na modul trasování, není nic více než podrobnější specifikace zadání a v tomto smyslu byl splněn. Bod čtvrtý je jádrem zadání DP. Návrh datového modelu. Standard S95, resp. schémata XSD, a jejich reprezentace v B2MML nebyly přímo použity, posloužily spíše jako inspirace pro vytvoření datového modelu. Diplomantka po vzoru S95 sestavila soubor databázových tabulek atributů výrobních entit, které díky provázaností agregují data do informací potřebných pro požadované aktivity trasování. Použitý přístup je nápaditý a kreativní. Další, pátý bod, předepisuje diplomantce provést návrh GUI modulu a návrh interakce s uživatelem. Je-li celé dílo modulem pro trasování, pak GUI je jeho submodul, který je vsazen do systému SCADA MagmaView, v jehož vývojovém prostředí byl také vytvořen. Autorka vytvořila soubor obrazovek a oken pro zadávání a zobrazování požadovaných informací a popsala uživatelské aktivity s těmito okny spojené. Použila k tomu diagram aktivit UML, což hodnotím pozitivně. Jestliže bod 5. představuje realizaci rozhraní pro interakci modulu s uživatelem, pak bod šestý ukládá zpracovatelce realizaci exekutivních funkcí modelu trasování. Pro implementaci, resp. realizaci softwarového modulu použila slečna Byrtusová nástroje editoru MagmaView, Groovy skripty a SQL dotazy. Aby bylo možné celý modul testovat, vytvořila diplomantka i jednoduchý vzorový technologický projekt. Jeho realizace je v PLC a v MagmaView. Posledním bodem bylo otestování funkce trasování. Spíše ze zájmu, než z nedůvěry jsem křížově prověřil tabulky s výpisy záznamů. Mohu říci, že o věrohodnosti testů nemám pochyb. Na práci Lucie Byrtusové mě zaujalo, že se nesnažila nic obejít snadnější cestou. Tam, kde by mnohý student pro znázornění použil jednoduchý vývojový diagram, ona použila výstižnější nástroj. Dokumentuje to výčet použitých SW nástrojů: Grafický jazyk UML a diagram aktivit UML, jazyk XML a jeho podskupina B2MML a odvozená schémata XSD, databáze SQL, entitně vztahový diagram (model), zobrazení pomocí Petriho sítě, vývojové prostředí pro MagmaView (SCADA), objektově orientovaný programovací jazyk Groovy. Orientovala se také v jazyce Javascript a programovala PLC v jazyce STEP7. Prokazuje to nejen, že 5 let poctivě absorbovala znalosti, ale také dobrou práci s literaturou, ze které čerpala. I z hlediska logického sledu a formální úpravy je práce velmi dobrá. Diplomová práce má i vady. Když autorka překlápěla semestrální práci do diplomové práce, přehlédla, že jí tam kousek semestrálky zůstal viset (str. 33 dole). Zákeřnost Ctrl+C a Ctrl+V známe všichni, takže ano, je to nepozornost, ale ne fatální. Dopustila se i dalších drobných chyb převážně gramatických. Tato nepozornost je zohledněna v bodové penalizaci. Studentka Lucie Byrtusová splnila zadání v plném rozsahu, prokázala předpoklad, že může být dobrou inženýrkou. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě s hodnocením 90 bodů.
eVSKP id 134762