STUCHLÍK, A. Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2010.

Posudky

Posudek vedoucího

Havliš, Karel

Autor si vytknul velmi ambiciózní cíl, vlastní verzi řešení problematiky hlavního nádraží v Brně a navazujícího prostoru v centru města. Úloha spíše vhodná pro týmový způsob práce byla řešena úsilím a pracovitým výkonem autora, zejména v získávání relevantních informací interdisciplinární povahy. Zvláště složitá problematika veřejné dopravy v Brně, vzájemná návaznost mezi železnicí a ostatními druhy MHD determinuje komplexní zvládnutí urbanistické úlohy. Teoreticky správně postavené principy kompaktního města jsou patrny v navrženém řešení inklinujícímu k nové interpretaci tradičního blokového uspořádání. Z širokého rozsahu území i související problematiky, kterou si autor vybral k řešení, logicky vyplynula jistá míra zjednodušení a schematičnosti prostorového vyjádření. Spousta dobře míněných záměrů tak zůstala nedostatečně presentovaných v rámci reálného času pro diplomovou práci. Otázky a náměty k obhajobě: Blíže vysvětlit využití fenoménu řeky Svratky a její aktivní zapojení do veřejných prostorů města Brna.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování A Velmi pracovitý, vlastní názor podpořený získanými informacemi
Navrhovaná známka
B
Body
80

Posudek oponenta

Konvička, Miloslav

Práce se vyznačuje velmi rozsáhlou analýzou širších i bezprostředně souvisejících vazeb a podrobnou teoretickou částí. Vlastní urbanistické řešení funkčně provozních a prostorových vztahů vč. řešení detailu ke škodě celkového efektu zůstalo nedotaženo. Otázky a náměty k obhajobě: proč je stále územním plánem a orgány města propagována varianta s odsunutým nádražím, když poloha v "centru" má funkčně provozní a prostorovou logiku, a ekonomická náročnost a etapovitá složitost odsunuté polohy ji již 83 let staví k nereálným brněnským projektům? proč je v diplomové práci kritizováno množství zeleně v Brně, když právě zeleň v historickém jádru (Špilberk, Denisovy sady a tzv. hradební zeleň) a další navazující zeleň vtiskly městu neopakovatelné kouzlo a specifický estetický charakter?

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Urbanistické řešení B urbanistická koncepce s ponecháním nádraží v přisunuté poloze k historickému jádru (centru) je správná, historií ověřená - z hledisek funkčních, provozních i prostorových. Diplomová práce vychází z návrhu koalice"Nádraží v centru" Ing.arch. I. Lejčara a Ing.arch.P.Lédla , ALEJ architektonický ateliér z roku 2007, práce odmítá funkcionalistické pojetí města (funkční zónování) s veškerou dopravou na terénu, bez vertikální diferenciace, práce kriticky rozebírá dosavadní výsledky nově zpracovávaného ÚP a podrobně se zabývá dopravním řešením (železnice, MHD, IAD, IDS) celého města i hlavních tahů přilehlého regionu. Řada námětů na propojení přestupních uzlů (terminálů) na jednotlivé městské části resp. aktivity je však spekulativní a neodůvodněná (např. Královo Pole směr - Vinohrady, Líšeň; hlavní nádraží novými trasami tramvaje přes řešené území směr -centrum v Bohunicích), kladně lze hodnotit propagaci a v návrhu uplatnění tradiční blokové zástavby jako součásti kompaktního města i snahu o rozbití schematických pravoúhlých bloků, zajímavým prvkem je navržení několika ramen řeky Svratky jako součást uličního prostoru v jihozápadní části řešeného zanádražního prostoru, dokumentace kompozičního řešení hlavních městských prostorů a os zůstalo pouze ve schématu - chybí pohledové uzávěry (ve formě point de vue, akcentovaných nároží atd. jako protiváha Petrovu a Špilberku.
Architektonické řešení D je doloženo pouze pěti nadhledovými axonometriemi řešeného území a pěti řezy uličním prostorem (rozsah prací dle zadání byl upraven po dohodě s vedoucím práce), z axonometrie vyplývá, že architektonické řešení jako součást navrženého urbánního prostředí respektuje výškové parametry stávajícího historického jádra,
Provozní řešení C navržená bloková zástavba je vhodným tradičním městským prvkem - mnohé tvary bloků se však zdají náhodné a z hlediska obyvatelnosti příliš malé (problémy s osluněním, s provětráním atd.) dopravní polyfunkčnost uliční sítě s kumulací MHD a IAD v převážně jednosměrných trasách je sice možná - prodlužuje však délku jízdy (ekonomické dopady a dopady na ŽP), ale především má negativní vliv na komfort pěšího pohybu,
Technicko konstrukční řešení C vzhledem k tomu, že se jedná především o urbanistickou práci je technické řešení zaměřeno především na dopravní vazby - regionu, města a řešeného území - v teoretické rovině a ve variantách podrobně jsou rozvedeny a dokumentovány trasy železnice, MHD (tramvaj, autobus), IAD a IDS,
Formální úroveň C práce podrobně analyzuje stávající materiály a standardně dokumentuje záměry a koncepci vlastního návrhu, grafická úroveň je odpovídající, nedostatkem jsou neúplné legendy s jasným grafickým vyjádřením např. druhu dopravní trasy, chybí popis a měřítko u řezů a poměrová měřítka u zmenšených výkresů.
Navrhovaná známka
C
Body
75

eVSKP id 31991