HRDÝ, B. Zlepšování a diagnostika elektrického kontaktu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Práce je věnována problematice elektrického kontaktu. Student se zabýval analýzou elektrického kontaktu a jeho diagnostikou podle zadaných parametrů. Vzhledem k tomu, že studium této problematiky má na ÚVEE FEKT VUT v Brně dlouholetou tradici, mohl student čerpat i z doposud získaných zkušeností. V úvodní části prací se student rámcově seznámil s problematikou el. kontaktu. Jednotlivé úkoly zadání BP plnil student průběžně a iniciativně. V průběhu prací musel překonávat řadu problémů. Uvážíme- li, že na ÚVEE FEKT VUT v Brně v této době fakticky neexistuje technické zázemí, pak je nutné ocenit, že i jemu se podařilo úkol splnit. Vytvořená animace používané moderní svorky bude využívána mj. i ve výuce předmětů LSSP, LLSP a BIRC. Student si rovněž ověřil možnosti praktické aplikace vědecké metodiky TRIZ na oblast elektrotechnických svorek z netradičního úhlu pohledu. Domnívám se rovněž, že překonávání různých problémů při zpracovávání práce bylo pro studenta přínosem a v některých aspektech přispělo i ke zlepšení jeho dosavadních znalostí a dovedností.
Bakalářská práce má pět hlavních kapitol. Vzhledem k zadání je členěna správně a přehledně. Je zaměřena na elektrické kontakty, konkrétně na svorky, které tvoří nezbytnou součást prakticky všech elektrických zařízení a slouží ke spojování elektrických obvodů různého charakteru. Práce má část teoretickou s informacemi o typech svorek, část popisující měření a analýzu tří typů svorek, část obsahující popis 3D modelu a animace konkrétní svorky, část porovnávající práci se svorkami s vyhodnocením práce a poslední část, což je závěr. Student porovnal vlastnosti měřených svorek a aplikoval heuristické principy na dané svorky. Hodnoty z měření zpracoval v grafech. Vytvořil animaci konkrétní svorky firmy PHOENIX. Detailní popis tvorby modelu i animace spolu s množstvím obrázků může sloužit i jako pomůcka pro výuku i využití programu Autodesk Inventor i modulu Inventor Studio. I samotná animace je jistě využitelná ve výuce. Správně student varuje před přílišným používáním vazeb (např. polohových) při tvorbě modelu – při vytváření sestavy mohou být velkým pomocníkem, při tvorbě animace mohou způsobit komplikace. Důležitým závěrem pro podobné využití parametrického adaptivního prostředí je, že nestačí vazby jenom vypnout, ale je nutné je z modelu odstranit. Nicméně prostředí, které student k modelování a animaci použil, je trochu v utajení - je zmíněno až na str. 47, resp. 62 – jistě by měla být o něm zmínka na začátku popisu. Výsledek svědčí o schopnostech autora zvládnout obsáhlý úkol – měření, využití a detailní zvládnutí parametrického 3D programu i metodiky TRIZ nad rámec znalostí z výuky. Aplikace metodiky TRIZ na uvedené téma představuje netradiční přístup, vyžadující osvojení alespoň základních postupů řešení technických rozporů. Jistou komplikací při aplikaci této metodiky je nedostatečná ochota firem poskytovat informace o nedostatcích jimi vyráběných svorek. Výsledky praktických zkoušek odpovídají stávajícím laboratorním i časovým možnostem. Práce je zpracována přehledně a pečlivě, vyskytují se jen drobné chyby. Jen pro příklad: nevhodné použití čárek ve větě – str. 25 a 43, chybějící čárky – str. 25 a 45, občas se používá slovo „skrutka“ v ženském, občas mužském rodě. Uvedené nedostatky ale nesnižují velmi dobrou úroveň práce, z hlediska typografického nemám připomínky. Celkově hodnotím předloženou práci kladně, rozsah vlastní práce studenta je značný. Cíle bakalářské práce byly splněny. Práce splňuje zákonné požadavky a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 48661