ŠVÁBÍK, M. Návrh a výroba interferenčních filtrů pro optická vlákna [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Marek Švábík se ve své práci bakalářské práci zabývá návrhem a výrobou interferenčních filtrů v podobě komponenty nasaditelné na konec optického vlákna. Tato práce byla realizována v rámci projektu TAČR Trend FW03010504 zabývajícího se mimo jiné vývojem multifunkční SPM sondy nové generace. Do spolupráce na projektu se Marek Švábík zapojil již po prvním ročníku bakalářského studia. Jeho úkolem bylo ověření možnosti měření Ramanovy spektroskopie optickým vláknem, kdy vlákno slouží k osvitu vzorku excitačním laserem a zároveň ke sběru rozptýleného světla. Za tímto účelem byl Markem Švábíkem sestaven jednoduchý Ramanův spektrometr. V průběhu testování se ukázalo, že způsob měření Ramanových spekter optickým vláknem naráží na překážku v podobě silného parazitního signálu v důsledku Ramanova rozptylu excitačního laseru uvnitř optického vlákna. Z toho důvodu byla navržena nová konfigurace měření využívající pro osvit vzorku a sběr rozptýleného světla dvě samostatná vlákna. Aby bylo možné odfiltrovat parazitní signál a elasticky rozptýlené světlo excitačního laseru, je pro tuto novou konfiguraci nutné osadit konce optických vláken příslušnými interferenčními filtry. A právě výroba a otestování funkčnosti interferenčních filtrů nasaditelných na konec optického vlákna bylo cílem bakalářské práce Marka Švábíka. Marek Švábík se během své práce nejprve seznámil se způsoby navrhování interferenčních filtrů požadovaných vlastností, a to jak po teoretické, tak i praktické stránce. Dále si osvojil dovednosti nutné k výrobě interferenčních filtrů nasaditelných na optická vlákna. Mezi tyto dovednosti patří například nanášení tenkých vrstev rezistů, elektronová a optická litografie a hloubkové reaktivní iontové leptání. Díky těmto dovednostem se mu úspěšně podařilo vyrobit navržené interferenční filtry. Tyto filtry se dále podařilo nasadit na optická vlákna a byla změřena jejich spektrální transmise. Změřená transmisní spektra byla v dobrém souladu s transmisním spektrem získaným ze simulace navrženého filtru. Na práci Marka Švábíka hodnotím velmi pozitivně jeho pracovitost, trpělivost a technickou zručnost, díky čemuž se mu podařilo splnit všechny body zadání bakalářské práce. Výsledky práce lze považovat za velmi užitečné, a to nejen pro vývoj multifunkční sondy nové generace. Jeho výsledky práce otevírají novou možnost přípravy funkčních zakončení optických vláken v podobě vyměnitelných nástavců. Práci Marka Švábíka lze vytknout pouze méně kvalitní zpracování textové části práce, a to jak po stránce stylistické, tak i grafické. Z tohoto důvodu uděluji výslednou známku B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Předložená bakalářská práce studenta Marka Švábíka se zabývá bezesporu moderním tématem, interferenčními filtry nasaditelnými na optická vlákna. Možnost odstranit ze spekter parazitní signál a provést výměnu filtru pro rastrovací sondu slibuje reálné uplatnění v praxi. Práce obsahuje potřebné části a cíle jsou splněny. Kladně hodnotím, že se podařilo pomocí pokročilých výrobních technik navržený filtr úspěšně vyrobit, umístit na optické vlákno, a navíc se jeho změřená propustnost výrazně neodlišuje od teoretického návrhu. Do podoby práce se však negativně projevil možný nedostatek času případně nezkušenost studenta s psaním a úpravou delších odborných textů (běžné u bakalářských studentů). Na řadě míst lze najít překlepy (str. 9 „numerická aparatura“ = „apertura“, „plasmové struktury“ = „plazmonové“), gramatické chyby (str. 7 „stavební blok volý “ = „volí“, str. 15 „tloušťky vrstev byli“ = „byly“), nedokonalosti sazby (jednopísmenné spojky na konci řádku, přetečení hlavičky na str. 14), některé obrázky zbytečně malé a nekvalitní (např. Obr. 1.6a, 2.3), a podobně. Často použitý termín „čepička“ bych spíš nahradil vhodnějším termínem (např. „nástavec“). Abstrakt i závěr bych rozšířil o informaci o struktuře multivrstvy. Ke zlepšení čitelnosti je vhodné při prvním použití zkratky uvést plný termín. Doporučuji studentovi při tvorbě dalších odborných dokumentů věnovat grafické úpravě i samotnému textu více času (např. vícenásobné přečtení). Celkově hodnotím známkou B – velmi dobře.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 158259