BEČÁR, T. Funkční vrstvy TiO2 na vlákenných strukturách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Tomáš Bečár se ve své práci zabývá modifikací skelných vláken s cílem nanesení funkčních vrstev TiO2 na jejich povrch. Z publikované literatury plyne, že skelná vlákna, stejně jako TiO2, ve funkci aditiv záporné aktivní hmoty olověného akumulátoru pracujícího v PSoC režimu, zlepšují užitné vlastnosti a prodlužují životnost olověného akumulátoru. Cílem diplomové práce je navrhnout, optimalizovat a ověřit proces přípravy modifikovaných skelných vláken s funkční povrchovou strukturou, která by ve výhledově delším horizontu mohla být použita jako nová generace aditiv záporné aktivní hmoty olověného akumulátoru. Výsledky diplomové práce přináší nové poznatky do problematiky nanášení funkčních titanátových struktur na povrch skelných vláken. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů student zpracoval diplomovou práci v rozsahu 64 stran. Práci rozčlenil do pěti základních kapitol. Teoretická část obsahuje představení problematiky tvorby TiO2 s detailním popisem jednotlivých metod. Součástí je i představení přístrojového zařízení potřebného pro tvorbu i analýzu vzniklých vrstev. Praktická část popisuje výběr metody, ověření funkčnosti a práce na modifikaci metody s cílem dosáhnout požadovaných funkčních vrstev TiO2 na skelnovlákenném substrátu. V závěrečné části se student věnuje detailnímu vyhodnocení provedených experimentů. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Student Bc. Tomáš Bečár odevzdal diplomovou práci zaměřenou na pokrývání vláknových separátorů částicemi TiO2. Teoretická část práce pojednává na pěti stranách o přehledu metod použitelných pro vytváření funkčních vrstev a přináší stručný přehled již realizovaných experimentů. Dalších deset stran se zabývá metodami charakterizace – SEM, konfokální mikroskop a rentgenová difrakce. Závěrem teoretické části jsou popisována zařízení jako sušárna, váhy, magnetické míchadlo atd. Hlavní nedostatek teoretické části spatřuji v umístění zdánlivě nesourodých kapitol, chybějící provázanosti a těžišti v tematicky méně podstatných oblastech práce. Velmi nevhodné je také řazení jednotlivých kapitol, kdy nejprve vybíráte metodu nanášení TiO2, ale ještě jste čtenáře neseznámil s tím, jaké substráty vlastně chcete pokrývat. Z mých zkušeností je totiž zcela zásadní fakt, že se jedná o vlákenné vysoce porézní substráty, přičemž velká část Vámi prezentovaných metod je vhodná především pro planární depozice. V experimentální části student provedl řadu více či méně úspěšných experimentů, z nichž některé splnily cíl práce a došlo na jejich povrchu k vyloučení TiO2, což bylo prokázáno jak EDS analýzou, tak výsledky rentgenové difrakční spektroskopie. K experimentální části práce mám jako hlavní výhradu nepřehledně provedený popis experimentů a dosažených výsledků, přičemž práce obsahuje i výsledky realizované s neznámými chemikáliemi (lahev s neznámou kyselinou o neznámé koncentraci). Zde bych doporučil tyto výsledky rovnou vyřadit a do práce je nezahrnovat. Nepřehlednost výrazně přispívá fakt, že na velkou část obrázků a tabulek chybí v textu odkazy. Student např. na straně 48 říká, že: „Při porovnání vzorky VZ1S pred a po namletí je vidieť, že hodnota oxidu titaničitého TiO2 sa namletím snížila“ Není však zcela zřejmé, jak k tomu student došel a z jakých dat to lze vyvodit. Také je z mého pohledu zarážející, že se pouhým mletím obsah TiO2 sníží, což spíše vypovídá o nehomogenitě analyzovaného vzorku (plochy) EDS metodou než o skutečném poklesu koncentrace. Nevhodné je také zobrazení některých grafů – viz Obrázek 5.10 a interpretace výsledků z rentgenové difrakční analýzy je, z mého pohledu, nehodná diplomové práce. Závěrem lze konstatovat že student na jednu stranu splnil zadání práce, nicméně prezentuje jak teorii, tak získané výsledky nepřehledně až chaoticky s nízkou formální úrovní a to přesto, že měl k dispozici řadu dodaných dat z provedených analýz. Z výše uvedených důvodů práci doporučuji k obhajobě, nicméně hodnotím stupněm D a uděluji 60 bodů.
eVSKP id 159413