ZDRAŽIL, J. Mobilní stanice pro sledování polohy satelitních družic [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
V rámci teoretické části student vypracoval velmi podrobný přehled o satelitních družicích a anténách. Dále s ohledem na řešenou problematiku připojení zařízení do Internetu provedl krátký rozbor dnes nabízených bezdrátových komunikačních technologií z niž jednu poté zvolil do praktické realizace. Praktická stránka práce podrobně popipuje postupy návrhu a realizace zařízení pro sledování satelitních družic. Všechny výsledky jsou doplněny názornými ukázkami zdrojového kodu, blokovými diagramy a obrázky. Student pravidelně chodil na konzultace a pracoval samostatně. O zpracovanou tématiku měl vlastní zájem, což dokládá to, že se sám přihlásil do soutěže Mikrokontroléry letí 2023, kde prezentoval svou částečně hotovou práci. Celkově má práce dobrou logickou i věcnou struktůru bez větších stylistických nebo formálních chyb. Práci hodnotím 96 body, A.
Pan Zdražil vypracoval bakalářskou práci na téma Mobilní stanice pro sledování polohy satelitních družic. Práce je členěna do logicky na sebe navazujících kapitol. Drobný nedostatek vidím v ponechání hlavních kapitol „Teoretická část studentské práce“ a „Praktická část studentské práce“. V teoretické části práce student dobře popisuje historii a fungování satelitních družic a podrobně popisuje principy fungování antén včetně popisu jejich druhů. Zároveň se také dotýká dostupných rádiových technologií pro připojení do internetu. V praktické části je proveden rozbor výběru komponent pro zařízení, návrhu šasi a DPS, včetně detailního rozboru programové části, které student věnuje většinu praktické části práce. Co se týče výběru komponent pro realizaci zařízení postrádám zde diskusi nad možnými alternativami k vybraným komponentům. Pan Zdražil prokázal dobré programátorké znalosti. Kód je členěn do částí, kde každá část funkcionality zařízení (pohyby motoru, data z API atd.) je logicky oddělena do jednotlivých knihoven, což jej dělá přehledným a je základním znakem dobrého kódu. Z hlediska typografie je práce na velmi dobré úrovni vyjma již zmíněných kapitol. Text práce je čtivý a jednotlivé části na sebe dobře navazují. Vyskytuje se zde však malé množství drobných chyb (např. prázdná místa mezi podkapitolami) a jiné drobné nedostatky např. v textu nerozvedené zkratky, či malá písmena na začátku slov v rozpisu anglických zkratek. Textu práce bych dále vytknul časté užívání 1. osoby množného čísla, která nepatří do technického textu (tvary typu „můžeme, najdeme, hovoříme), kterým by BP měla být. Studentova práce s literaturou je taktéž na dobré úrovni, kdy práce obsahuje přes 50 zdrojů. Zde bych vytknul pouze občasnou absenci citací, návaznost číslování citací (1, 2, 3, 6, 45, 7 atd.) a absenci zdrojové literatury u uvedených fyzikálních a matematických vztahů. Prototyp zařízení byl předveden na konzultaci. I přesto, že se nepodařilo v termínu realizovat variantu s navrženým DPS, bylo zařízení předvedeno ve stavu, kdy byly jednotlivé části napájeny na prototypovací desce. Zařízení bylo plně funkční, což bylo demonstrováno sledováním dráhy letu satelitu RadioSat. Z výše uvedených důvodů hodnotím práci pana Zdražila 91b./A a doporučuji ji k obhajobě před komisí.
eVSKP id 151088