TROJANOVÁ, K. Fenomén města a místa [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2017.
Kristýna Trojanová je architektka, která nestaví na argumentační racionalitě, ale tvoří skrze silnou intuici. Její projekty nejsou o jasných vizích, ale o hledání. Tomu odpovídají i postupy a metody práce, které vždy znovu ustanovuje od základů a objevuje spolu se vznikajícím projektem. Použité nástroje tak nejsou jen „způsobem tvorby“, ale nakonec se vstávají i nedílnou součástí výsledku. Vše výše řečené uplatňuje také ve své diplomové práci. Zpočátku velmi osobní téma vzpomínek na blízké členy rodiny zde byla schopná převést na univerzální výpověď o architektuře. Kristýna je velmi individuální tvůrce, který nebude nalézat partnery pro spolupráci lehce. Nejistoty spojené s volbou silných osobních témat musí v budoucnu vyvážit především vlastní zkušeností.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 100 | Studentka věnovala své práci maximum času i úsilí. |
Dlouho mě trápí otázka, proč je architektura a její vliv ve společnosti tak marginální. Proč soudobá architektura, i ta která je považována za kvalitní, tolik lidí popuzuje a uráží. Mění lidem jejich svět před očima a přesto, že jim poskytuje větší pohodlí a životní úroveň tak ignoruje jejich city. Pokus sestavit dům ze vzpomínek je správnou a pozoruhodnou cestou, jak prověřit možnosti architektury, čím vším může architektura být. Je to krajní stanovisko namířené směrem kam se, alespoň v českém kontextu, skoro nikdo nedívá. Nepřekvapujemě, že se tento postoj objevil zrovna v městě Brně. Autorka se rozpomíná až bolestně, jen nevím jestli se vzpomínkami nenechá až příliš unášet, v předložené práci se jim nevzpírá. Mohla to alespoň zkusit, náznak boje bych uvítal. Využila všek bezezbytku tvořivou sílu vzpomínek a pocitů tak, jak jsem to v architektuře ještě neviděl.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Dostavba nároží, doplnění blokové struktury, tak by se tomu řeklo odborně, urbanisticky. Může to ovšem znamenat různé věci a mít velice rozdílné výsledky. Může být vzpomínka nástrojem plánování měst? Jistě že ano, to nás naučili už naši posdmodernističtí předchůdci. Na různých místech bude mít odlišný význam. Brno je zmrzačené na stovkách míst, někde ještě od poslední války, jinde rozšiřující se radiály a okruhy ukrajovaly přímo z živých bloků. Pouhé doplnění, jak lze pozorovat z dosavadních realizovaných pokusů, ale nemusí stačit, výsledek je často horší než stav rozpadu. Vzpomínka by, zdá se z této diplomové práce, mohla pomoci. Může být klíčem, jak se zraněným městem zacházet. | |
| Architektonické řešení | A | Prostory vytvořené před příchodem moderní architektury bývají v teorii označovány jako strukturované, tedy místnosti prvidelného půdorysu, ohraničené stěnami s otvory pro okna a dveře. moderní hnutí ve 20 steletí potom přineslo raumplan a plynoucí prostor. Navržená stavba, která je součástí diplomové práce, zdůrazňuji součástí, protože o tuto práci nemůžeme zredukovat na pouhý návrh stavby, pracuje striktně se strukturovaným prostorem. Případná flexibilita, pokud je vůbec taková vlastnost potřebná(?), je zajištěna dostatečnými velikostmi jednotlivých místností. Ani vyrovnání teréní nerovnosti nevede autorku k odchýlení k raumplanu a zůstává pevně v mezích tradičního strukturovaného prostoru, kde se změny odehrávají v nosných a obvodových konstrukcích. Z venku se jedná o tradiční dům s okny, kde svislé síly viditelně probíhají shora dolů, bez jakýchkoli výstřelků a odchylek. Drobná nepřesnost v tomto směru se nachází na západní fasádě v přízemí. Také ve střešní krajině by mé vlastní vzpomínky na takový dům vypadaly jinak, asi by pod střechou bylo něco jako půdní prostor. Vzpomínky se ale liší a mění a to práce dobře odhaluje. Jako celek je práce po architektonické stránce naprosto přesvědčivá a soudržná. | |
| Provozní řešení | B | Důvěrně známé rozvrhy bytů fungují více než sto let dobře a fungovaly by i tady. S orientací bytů ke světovým stranám je to horší. Osm bytů orientovaných pouze na sever, případně se zábleskem západního slunce je sice v logice konceptu, ale příjemné bydlení by v nich nebylo. Myslím, že této nepříjemnosti se dalo vyhnout. Celkový počet 28 bytů je vysoký, dům je u městského okruhu, nikoli v jádru města, bylo by tedy vhodné aby měl možnost alespoň nějakého parkování, pokud by bytůnebylo tolik. případně byla v domě jen jedna obchodní jednotka, jistě by se, bez zpronevěření konceptu dalo zvládnout i toto. Je třeba pochválit, že půdorysy jsou intenzivně využity a neosahují hluchá místa a zbytečné komunikace. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Rozpony jsou v běžných rozměrech a všechny svislé síly míří ukázněně do základů. Konstrukční systém je jednoduchý a tedy dobrý.. Autorka si vysnila materiál o kterém posléze zjistila, že existuje. Nevím zda by šel dům z cihlobetonu postavit tak jak je navržený, působí ale věrohodně a pokud by to šlo bylo by to jistě lepší řešení než všechny běžně známé technologické možnosti. Materiálové řešení je v souladu s celkovou úvahou o domě. | |
| Formální úroveň | A | Texty, způsob psaní na mechnickém psacím stroji, ručně kreslené skicy, fotografie, grafické techniky, model to všechno slouží jako cesta přemýšlení nad tématem a je maximálně využito. Možná je toho trochu moc, ale rozhodně se to vyplatilo. |
eVSKP id 100058