MATUŠEK, A. Analýza AVG signálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Úkolem studenta byla analýza AVG signálu získaného měřením rychlosti průtoku krve dolními končetinami ve zvoleném programovém prostředí. Dosažené výsledky neodpovídají předpokládaným požadavkům a možnostem. Očekával jsem hlubší studium problematiky a výraznější rozpracování dosažitelných výsledků ze shlukové analýzy včetně odpovídajících komentářů. Po formální stránce práce nevybočuje z průměru. Grafické provedení některých obrázků je na mezi únosnosti. Student zadanému úkolu nevěnoval tu nejvyšší aktivitu, konsultace plně nevyužíval . Práce v zásadě splnila zadání. Doporučuji ji k obhajobě a hodnotím : uspokojivě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | F | 8/20 | |
Formální zpracování práce | D | 12/20 | |
Splnění zadání | B | 40/50 | |
Využití literatury | C | 7/10 |
V úvodní části autor popisuje signál AVG a uvádí příznaky pro klasifikaci vyšetřovaných cév do tří základních tříd (cévy zdravé, stenotické a s uzávěry). Zde postrádám bližší vysvětlení pojmů střední (resp. maximální) frekvence dopplerovského signálu, případně pojmů zrychlení a zpomalení systolické vlny. Druhá část je věnována úvodu do shlukové analýzy a tvorby dendrogramů, které jsou podkladem pro vytváření shluků. Je zde zmíněn i Pearsonův korelační koeficient vypovídající o věrohodnosti výsledného dendrogramu, nicméně v práci nakonec nebyl použit, takže dendrogramy, které autor získal, nemohly být z tohoto pohledu posouzeny. V další části práce autor popisuje data, která měl k dispozici a funkce matlabovské knihovny Statistic Toolbox, které využíval pro shlukovou analýzu. Data obsahují šestice příznaků popisujících jednotlivá měření, na jejich základě autor vytvářel matice vzájemných podobností. V posledních dvou kapitolách popisuje program pro shlukovou anlýzu a dosažené výsledky. Z textu práce není jasné, na základě čeho autor rozhodl, že ze šestice příznaků jsou důležité jen příznaky tři a proč porovnával dosažené dendrogramy (získané ze šesti normalizovaných příznaků) s rozložením nenormalizovaných hodnot tří kombinací dvojic oněch důležitých příznaků.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
Odborná úroveň práce | D | 30/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | E | 10/20 | |
Formální zpracování práce | D | 6/10 |
eVSKP id 30676