SLÁMKA, J. Návrh zlepšení interního materiálového toku ve zvolené výrobní společnosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2024.

Posudky

Posudek vedoucího

Bartošek, Vladimír

Závěrečná práce „Návrh zlepšení interního materiálového toku ve zvolené výrobní společnosti“ reflektuje aktuální potřeby zlepšení zásobování činnosti v podniku, které jsou mnohdy v přímé disproporci s doporučovaným stavem a způsobem zajišťování materiálového toku. Navrhovaný způsob odstranění nedostatků současného stavu, lze chápat jako mezistupeň dlouhodobé potřeby digitalizace logistických procesů. V případě změny tras a celkového konceptu fungování interního milkrun (IMR), lze BP vnímat jako zajímavý impulz k diskuzi nad způsobem řešení dané oblasti v podniku. Závěrečná práce je zpracována standardním způsobem. Drobné nedostatky neovlivňují výsledky práce.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů C Úroveň splnění stanových cílů bakalářské práce (BP) je na jedné straně determinována dílčím způsobem řešení automatizace podmínek materiálového toku (viz kap. 3.1) a zároveň i nekonvenčním přístupem autora k možnostem zlepšování materiálového toku (viz kap. 3.2 a 3.3) ve zvolené části výrobního podniku. Zatímco řešení dostatečným způsobem pokrývá první část cílů BP, v případě druhé části (tzn. zavádění variabilní trasy IMR) je nutné upozornit, že druhá část cíle BP byla s ohledem na svou náročnost a způsob zpracování naplněna pouze částečně.
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod C Autor přistupuje k rozdělení oblasti analýz milkrun na externí (viz kap. 2.4.1) a interní část (viz kap. 2.4.2) na kterou navazuje analýza přepravovaného materiálu (viz kap. 2.4.3), analýza souvisejících logistických procesů (tj. vychystávání (viz kap. 2.4.4) a balení (viz kap. 2.4.5), rozdělení používané obalové techniky (viz kap. 2.4.6 a 2.4.7), analýza tras (viz kap. 2.4.8) a pracovní náplně zaměstnanců (viz kap. 2.4.9) vč. Měření a vyhodnocování (viz kap. 2.4.10, resp. 2.4.11). Právě poslední 2 oblasti představují nejhodnotnější oblasti uskutečněných analýz v BP. Drobnou nevýhodou zvolené kombinace použitých metod je skutečnost, že v závěrečné práci není použita žádná nadstandardní, originální, inovativní či progresivní metoda analýz pohybu materiálů, pracovníků či procesů.
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A Schopnost autora interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry jsou nadstandardní a jsou plně v souladu se zvoleným postupem řešení a tvoří hlavní těžiště BP. Jednotlivé kapitoly analýz (viz kap. 2) na sebe obsahově a logicky navazují a tvoří ucelený řetězec vedoucí k formulaci dvou hlavních přístupů řešení nedostatků současného stavu. Z předloženého způsobu řešení i textu BP, vyplývá autorův zájem, detailní znalost jak výrobního procesu, tak i podmínek fungování zásobování v podniku.
Praktická využitelnost výsledků C Výsledky BP jsou v oblasti eliminace plýtvání (viz kap. 3.1) a provozně-řídící (viz kap. 3.2 a 3.3). První oblast návrhů založených na principech lean je realistická, přičemž v případě druhé oblasti je nutné postupovat uvážlivě. Autorem navrhované řešení je progresivní (viz kap. 3.6), neboť opouští zažité zvyklosti organizace, fungování a provozu interního zásobování (viz kap. 2.4.2.) a otvírá možnost slučování jednotlivých tras (viz kap. 3.3), stejně jako možnost zavedení variabilní trasy (viz kap. 3.2). Zatímco ideovou myšlenku sloučení tras lze po nezbytných propočtově analytických přístupech akceptovat, v případě zavedení variabilní trasy je možno s touto myšlenkou polemizovat.
Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň D Autor nadstandardním způsobem využívá všech forem obrazové dokumentace (25 obrázků, 11 tabulek a 7 příloh) analýz řešeného tématu BP. Použitá terminologie a odborná jazyková úroveň je na standardní úrovni. Slabou stránkou BP je nedůslednost autora při dodržování základních formálních (viz např. kap. 3.2.1, str. 48 aj.) či stylistických požadavků. Obdobně nedůsledně autor dbá na dodržování požadované struktury závěrečné práce.
Práce s informačními zdroji, včetně citací D V závěrečné práci je použit nadstandardní počet (39) informačních zdrojů, které jsou tvořeny kombinací různorodých literárních informačními zdrojů a interních dokumentů z podniku. Autor částečně dodržuje základní pravidla citační etiky, nicméně v textu BP se vyskytují dílčí nepřesnosti. Kumulativní míra shody dle systému pro odhalování plagiátů v závěrečných a absolventských pracích dosahuje průměrných hodnot (identifikovaná dílčí shoda je dána shodou v podobě podnikatelského subjektu a příbuzností řešeného tématu v závěrečné práci jiného autora).
Navrhovaná známka
C

Posudek oponenta

Lanzendörfer, Tomáš

V teoretické části práce student strukturovaně představuje většinu stěžejních logistických pojmů, procesů a nástrojů, které jsou důležitým základním kamenem pro následující praktickou část. Pro ucelenější přehled o problematice práce chybí možná jen krátká kapitola věnovaná kanbanům či supermarketům. „Špagetový diagram“ z kapitoly 1.17.2. mohl být pro ukázku zvolen vhodněji, aby podpořil tvrzení z přilehlého odstavce „každý přesun nebo pohyb je zobrazen jinou barvou“. V analytické části práce student nejprve podrobně představuje společnost Norgren. V kontextu bakalářské práce mohla být kapitola věnována sortimentu produktů klidně méně podrobná. Následně student popisuje aktuální stav materiálového toku v podniku s podporou přehledné vizualizace. V kapitole 2.4.4. (příloha č. 3) mohl být vyobrazen i zpětný tok prázdných vozíků z B3 na B1. Dále student pojednává o provedeném monitoringu interního milkrunu a naměřená data prezentuje v přehledné vizualizaci. V kapitole 2.4.11. je použit chybný vztah pro výpočet průměrné rychlosti a současně je chybně spočítán i průměrný celkový čas potřebný k dokončení trasy N. Navazující zhodnocení tak pracuje s chybnými hodnotami. Shrnutí monitoringu přináší několik užitečných závěrů, nesouhlasím však s tvrzením studenta, že zaplněnost vozíků neovlivňuje dobu jízdy trasy. V návrhové části práce student předkládá několik návrhů vycházejících z dat monitoringu. Například konsolidace tras i navýšení počtu vozíků v trase bylo již v praxi aplikováno a byl tak zefektivněn proces. Některá studentova tvrzení o plýtvání jsou lehce zavádějící a zkreslena souběžně probíhajícím transferem nové výroby. Pro návrh variabilních tras student zpracoval obsáhlý diagram celého procesu, jen je potřeba vytknout úsek v úvodní větvi, kdy je celý proces vyskladnění pozastaven, dokud logistik nedoplní data – v praxi je nezbytné, aby proces byl více flexibilní. Kontrola zatížení polic vozíků je dobře myšlený bezpečnostní prvek, avšak poměrně nákladný, jelikož vozíků je několik. V praxi jsou spíše vozíky dimenzovány konstrukčně tak, aby nebylo možné je sortimentem skladovaných dílů přetížit. Ekonomické zhodnocení návrhů je zpracováno přehledně pomocí tabulek. Jediná výtka je k „beznákladovému“ sběru dat s využitím stážisty, jelikož v praxi je téměř nereálné, aby firma měla k dispozici tak dlouho „bezplatné“ stážisty. Firma operuje s více než 20 000 dílů. V kapitole 3.7. chybí doložení výpočtu k tvrzení, jak dlouho pojede nová trasa a jaká bude zaplněnost. Po formální stránce práce obsahuje několik překlepů a gramatických chyb. Začátky odstavců nejsou odsazeny, číslování stran 4 a 5 by nemělo být viditelné, obr. 3 není čitelný, v některých případech používá student desetinnou tečku namísto čárky. Některé úseky práce mohly být vhodněji strukturované pomocí více úrovní kapitol. Od přibližně poloviny práce je posunuto číslování obrázků, což má zásadní vliv na orientaci, jelikož se student v textu odkazuje na nesprávné obrázky, příp. tabulky. Zároveň je v práci několik obrázků a tabulek, na které se student v textu vůbec neodkazuje. V seznamu zkratek chybí některé zkratky, zároveň seznamy v závěru práce mají odlišné formátování. Příloha č.1 mohla být orientována na výšku, detaily jsou hůře čitelné. Student po celou dobu ve firmě pracoval se zápalem a samostatně. A tak i přes několik formálních chyb práci hodnotím jako přínosnou a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů A
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Praktická využitelnost výsledků B
Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň E
Práce s informačními zdroji A
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 157455