STANICKÝ, O. Audiometrie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Hrozek, Jan

Student se v diplomové práci přehledně zabývá teorií a obecnými principy subjektivní i objektivní audiometrie. Značná část textu je věnována popisu programové aplikace pro audiometrii čistými tóny, která byla vytvořena v programovém prostředí LabView. Programová aplikace je na velmi dobré úrovni a může dobře posloužit výukovým účelům. Práce je doplněna o kalibraci měřícího systému a vzorová měření rozdělena do tří věkových skupin. Toto doplnění považuji za značně přínosné. Student využíval možnost konzultací a projevil vlastní iniciativu při řešení zadaného úkolu. Formální zpracování práce je však na nižší úrovni díky místy chybnému formátování, výskytu překlepů, použití pod-vzorkovaných obrázků a absenci kompletního schématu aplikace v příloze. Otázky: 1.) Na Obr.27 přičítáte hodnotu 7,5 k amplitudě. Kam a proč je vedena výsledná hodnota? 2.) Existuje způsob jak s použitím Vašeho systému diagnostikovat i menší ztráty sluchu?

Posudek oponenta

Chmelař, Milan

Pan Bc. Ondřej Stanický měl za úkol ve svém diplomové práci se jednak seznámit s metodami a principy subjektivní audiometrie a dále pak navrhnout audiometr pro audiometrii čistými tóny buďto s využitím programového prostřdí MATLAB nebo LabView. Jak již bylo řečeno, je úvodní část předložené diplomové práce věnována základům některých vyšetřovacích metod v audiometrii. Hned první veličinou, která je zde uvedena je akustický tlak. Tvrzení, že nejmenší akustický tlak, který je sluchový orgán schopen vnímat je 0,00002 Pa není správné. Tato hodnota byla zjištěna jako průměrná citlivost sluchového orgánu a vybrané skupiny a existují i jedinci, jejichž sluchový orgán je citlivější. Jinak by nešlo vysvětrlit čárkovaný průběh na obr.1, který jde pod úroveň 0dB. U řečové audiometrie snad stálo zato zmínit, že vybraná slova musí být foneticky vyvážená a že výsledek tohoto testu může být ovlivněn i charakterem řeči mluvčího. Před vlastním návrhem softwarově řešeného audiometru jsou shrnuty požadavky na tento přístroj. Cílem audiometrického vyšetření je případná korekce sluchu, která má vést k tomu, aby se jedinec mohl dorozumět se svým okolím. Součástí běžných audiometrů pro audiometrii čistými tóny je i přenosový kanál pro řečovou audiometrii. Zde snad bylo možno alespoň konstatovat, že součástí navrhovaného přístroje tento kanál nebude. Zcela správně je v práci uvedena problematika kalibrace celého přístroje a přepočet napětí přiváděného do sluchátek na decibely. Zde ovšem mělo být také uvedeno, jak dlouho taková kalibrace platí. To je totiž z hlediska naměřených křivek neobyčejně důležité. Tisk výsledků předpokládá použití barevné tiskárny. Jinak nelze křivky pro levé a pravé ucho rozlišit. Z formálního hlediska bych se chtěl zmínit o tom, že užádného z obrázků (pokud byl odněkud převzat) není uveden zdroj. I přes uvedené námitky mohu konstatovat, že zadání diplomní práce bylo splněno. Proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 34231