STRNAD, J. Ověření metod určení účinnosti snižujících spínaných zdrojů a jejich optimalizace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student Jiří Strnad se v předložené práci zabývá snižujícími spínanými měniči, jejich optimalizací, a především porovnáním metod určení jejich účinnosti. V první kapitole jsou detailně popsány samotné snižující měniče a následně součástky v nich používané a zásady správného návrhu DPS. V následující kapitole je navrženo několik měničů a také řídicí a měřicí jednotka pro jejich obsluhu. Třetí kapitola je věnována optimalizaci navržených měničů. V poslední a nejobsáhlejší kapitole je samotné porovnávání metod určení účinnosti. V textu se ve zcela zanedbatelné míře vyskytují jakékoliv chyby. Text je psán velice čtivě a poutavě i když místy je zřejmá snaha o maximalizaci množství informací vyžadující zvýšení úsilí čtenáře pro pochopení problematiky. Práce je průběžně citována a množství zdrojů je dostatečné. Svým rozsahem práce vysoce překračuje požadavky kladené na bakalářskou práci. Student od samotného začátku pracoval vysoce nadprůměrně s až nebezpečným zápalem pro věc. Množství nápadů a vylepšení bylo ohromující. Dosažené výsledky jsou kvalitní a dokazují nedostatky či přínosy několik metod. Například, že kalkulačka ztrát induktorů REDEXPERT od firmy Würth vykazuje při nízké spínací frekvenci zavádějící hodnoty, anebo že výpočty účinnosti pro GaN tranzistory jsou přesnější než pro Si tranzistory, pro které jsou metody primárně určeny. Jako poslední příklad lze uvést zcela zavádějící simulované hodnoty mrtvého času pro měnič s Si tranzistory, způsobené pravděpodobně nedokonalým modelem tranzistorů od výrobce. V průběhu semestru student pravidelně konzultoval a byl schopen reagovat na jakékoliv mé připomínky. Práci hodnotím stupněm A s počtem bodů 100.
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na problematiku určování účinnosti spínaných stejnosměrných měničů, konkrétně na snižující (buck) topologie. Práce popisuje různé metody stanovení účinnosti, přičemž výsledky analytických výpočtů jsou porovnávány s reálnými měřeními. Významná část práce se věnuje také vlivu provozních parametrů – zejména spínací frekvence a střídy PWM signálu – na dosaženou účinnost měniče. Hlavním praktickým výstupem práce je návrh variant snižujících měničů, včetně optimalizace jak elektrického schématu, tak návrhu desky plošných spojů. Zvláštní pozornost je věnována optimalizaci řízení výkonových tranzistorů, zejména nastavení budiče tranzistoru, s cílem dosažení co nejvyšší účinnosti. Úvodní část práce (zejména text na straně 10) bohužel nevytváří dostatečně jasnou návaznost na zadané téma. Místo jednoznačného uvedení problematiky určování a optimalizace účinnosti spínaných měničů se text soustředí na obecný a nepříliš informativní popis, který čtenáře systematicky neuvádí do klíčového záměru práce. Kapitola 1, rozsahem pokrývající strany 13 až 31, se věnuje obecnému popisu principu činnosti snižujících měničů. Tato část působí značně rozsáhle vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku dobře známou a běžně vyučovanou v rámci základních elektrotechnických předmětů. V této souvislosti by bylo velmi přínosné také diskutovat i o nejistotách měření a o jejich dopadu na celkovou přesnost vyhodnocení účinnosti spínaného měniče. Kapitola 2 se věnuje návrhu snižujícího měniče a návrhu desky plošného spoje. Navazující kapitola 3 se zaměřuje na optimalizaci navržených řešení, přičemž v této části velmi pozitivně hodnotím vlastní přínos autora při hledání způsobů, jak zvýšit účinnost sledovaného buck zapojení. Autor zde prokázal praktické myšlení a schopnosti návrhu. Kapitola 4 se následně věnuje samotnému určení účinnosti a porovnání jednotlivých metod jejího stanovení. Z pohledu naplnění zadání práce lze konstatovat, že až tato část – začínající na straně 49 – přímo odpovídá tématu uvedenému v názvu práce. Tato část je zpracována velmi pečlivě, s důrazem na praktickou realizaci, a svědčí o autorově technické vyspělosti, dobré orientaci v problematice a schopnosti samostatně a efektivně řešit konkrétní technické problémy. Závěr a návrh hodnocení: zadání bylo splněno v plném rozsahu a práce má praktický přínos pro oblast spínaných zdrojů elektrické energie. Byla provedena relevantní rešerše. Práce je velmi dobře strukturována, text je psán srozumitelně. Grafy, tabulky i schémata jsou přehledné a vhodně doplňují text. Práci lze po formální stránce hodnotit jako nadprůměrnou. Po odborné stránce se jedná o velmi kvalitní práci. Oceňuji především propojení teoretických poznatků s praktickým návrhem a systematické vyhodnocení parametrických vlivů. Předložená bakalářská práce splnila očekávání ve všech aspektech – obsahových, formálních i praktických. Práci hodnotím výborně – stupněm A (95 bodů) a doporučuji k obhajobě
eVSKP id 168794