KLEMSA, D. Výroba a vlastnosti otěruvzdorných chromových litin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudek vedoucího

Záděra, Antonín

Cílem bakalářské práce bylo provést rešerši na téma výroba a vlastnosti otěruvzdorných chromových litin. V úvodu práce je uvedeno rozdělení litin dle chemického složení a vliv přísadových prvků na tuhnutí i vlastnosti litin. Dále jsou popsány mechanické a technologické vlastnosti chromových litin a v některých vlastnostech i jejich porovnání s litinami nelegovanými. Ve třetí kapitole jsou popsány způsoby výroby chromových litin na elektrických pecích a technologie tavení. V poslední kapitole jsou pak uvedeny oblasti použití těchto litin. Členění kapitol je provedeno velice přehledným a srozumitelným způsobem. Práce byla vypracována zcela samostatně na výborné odborné i dobré jazykové úrovni. Student prokázal velice dobrou orientaci v dané problematice, projevil neobyčejný zájem při studiu i zpracování vlastní práce. Autor práci sestavil z téměř 50 odborných zdrojů a ve vlastí práci nalezl i řadu nesrovnalostí a chyb autorů těchto publikací. Práce je svým rozsahem i hloubkou teoretické části ne na úrovni bakalářské, ale dokonce diplomové práce.

Posudek oponenta

Kaňa, Václav

Cílem předložené bakalářské práce s názvem „Výroba a vlastnosti otěruvzdorných chromových litin“ bylo shrnutí literárních údajů o výrobě a vlastnostech otěruvzdorných chromových litin a u vybraných litin provést metalografické hodnocení. Práce je zpracována velmi přehledně a je logicky rozčleněna do jednotlivých kapitol. Na bakalářskou práci se jedná o velmi obsáhlé dílo. Vlastní text zaujímá 57 stran. V práci je použito celkem 77 obrázků a 22 tabulek. Čerpáno bylo z celkem 50 literárních pramenů. Co se týká chyb, práce neobsahuje zásadní odborné chyby. Po jazykové a stylistické stránce je na přiměřeně dobré úrovni, i když poměrně často lze nalézt chyby typu překlepů a zkomolených vět či souvětí. Chyby a připomínky: - v celé práci je opakovaně používán výraz „chromem vysokolegované litiny“, to zní opravdu divně, vhodnější by bylo např. vysokolegované chromové litiny - str. 10-11 – bílé litiny jsou zde dle chemického složení rozděleny na nelegované, nízkolegované, chromové, chrom-nikl-molybdenové a nikl-chromové, logičtější by ovšem bylo dělení na nelegované, nízkolegované a vysokolegované a tyto pak dále dělit dle legujících prvků - str. 39 – napsáno: „Od obsahu 12 až 14 % Cr se pasivační účinek chromu projeví korozivzdorností bílé litiny.“ To ovšem není zcela pravda, záleží v jaké formě je tento chrom ve struktuře přítomen. - str. 52 – v tab. 16 chybí jednotky, je tam uvedeno pouze „[°]“ - str. 55 – v tab. 18 zcela chybí jednotky u smrštění litin - str. 63-64 – na jedné straně je u vzorku ABC-10 uvedeno, že se jedná o podeutektickou litinu a na následující straně že je to litina nadeutektickou - str. 63-64 – jsou vypočteny uhlíkové ekvivalenty experimentálních vzorků, ale není zde uvedeno podle kterého z dříve zmíněných vzorců byl výpočet proveden Tyto chyby však nijak výrazně nesnižují odbornou úroveň této bakalářské práce, kterou považuji za velmi vysokou a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 92110