JÁNEŠOVÁ, D. Spínaný zdroj pro elektronový mikroskop [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Diplomantka svoje téma zpracovávala ve spolupráci s firmou DELONG INSTRUMENTS a.s. Ve své práci rozebrala na základě literatury problematiku spínačových měničů napětí a na tomto základě navrhla své řešení zadaného úkolu. Navrhla schéma zapojení i realizaci na desce plošných spojů. V práci jsou aplikovány vztahy mezi veličinami odvozené z různých obecných aplikací či datových listů použitých součástek. Ale často chybí bližší zdůvodnění vybraných řešení. Podle popisu problémů při oživování vzorku zapojení lze usuzovat, že některé aspekty zřejmě nebyly navrženy nejlépe. To se týká především zvolené pracovní frekvence, výběru řídicího obvodu a hlavně navržení zpětnovazební regulační smyčky. Po formální stránce je práce členěna logicky a srozumitelně, rozsah odpovídá požadavkům pro diplomovou práci. Některé pasáže by však zasluhovaly preciznější vyjadřovací prostředky. Grafická úprava, prezentace schémat zapojení, zřejmě vychází z návrhového systému, který měla diplomantka k dispozici, nepůsobí úplně nejlepším dojmem, konečné schéma zapojení (v elektronické podobě) není dobře čitelné. Místy se vyskytly drobnější chyby čí opomenutí, které ale na výsledek neměly vliv. Z odborné literatury diplomantka čerpala velkou měrou, ale v některých případech bych uvítala řešení a výpočty na základě vlastních fyzikálních vědomostí. Konzultace diplomantky během studia byly poměrně ojedinělé, v poslední době zapříčiněné nejspíš epidemiologickou situací. Nicméně, na některé ne právě šťastné návrhy řešení byla upozorněna, ale v teoretické části práci byly nakonec použity. Problematika střídačových zdrojů není jednoduchou záležitostí. Nelze ani předpokládat, že student, který ji začne napoprvé řešit, bude stoprocentně úspěšný. V práci diplomantky je nutno ocenit její teoretický přístup a posléze i snahu vypořádat se s problémy při praktické realizaci. Z naměřených výsledků a postupu při spouštění nelze bezpečně říct, že všechno je v pořádku a návrh je upotřebitelný v praxi. Nicméně, zapojení se nakonec podařilo realizovat, i když proti teoretickému návrhu v pozměněné podobě, a pracuje. Pro lepší posouzení výsledku práce v závěru postrádám uvedení např. V-A charakteristiky zdroje, chování při zapnutí, odezvu na dynamické změny zátěže, účinnost apod. Velikosti některých kondenzátorů, které jsou v zapojení nakonec použity, jsou spíž typické pro klasické zdroje se síťovou frekvencí, než pro měničové zdroje pracující na frekvenci 200 kHz. Během návrhu diplomantka získala první zkušenosti pro tuto oblast elektroniky, které může uplatnit v dalším profesní činnosti. Po shrnutím uvedených skutečností lze diplomovou práci doporučit k obhajobě.
Řešená problematika spínaného zdroje dle zadání není jednoduchou záležitostí a má-li být řešení využitelné v praxi, vyžaduje jisté zkušenosti. Tomu odpovídá také celkové řešení, kde je zpracována velmi pečlivě teoretická část, zatímco v praktické části chybí zdůvodnění některých zvolených postupů a řešení. Přesto rozsah a koncepce práce odpovídá stanoveným požadavkům. Při podrobnějším pohledu na diplomovou práci je zřejmé, že diplomantka přistoupila k řešení odpovědně a celá práce má logický obsah. Diplomantka zdokumentovala přehledně v kap. 1 teoretický princip spínaných zdrojů. V dalších kapitolách se již projevila určitá nezkušenost, i když celkové řešení vedlo k určitému výsledku. Již v kap. 2.2 se nabízí otázka, zda byl požadavek na volbu levnějšího řešení řídícího obvodu s tranzistorem namísto PWM procesoru, nebo zda to bylo rozhodnutí samotné diplomantky. A od tohoto bodu se odvíjí další postup řešení, kde diskutabilní je například řešení a funkce zpětné vazby a výstupního kondenzátoru. Stěžejní část práce je v kap. 4, kde diplomantka prokázala jisté znalosti a schopnosti při testování navržené prototypové DPS, včetně experimentování s cílem dosažení požadovaných parametrů. Práce má přehledné členění a je zpracována v rámci daných možností. V úvodu bych očekával poněkud konkrétnější vtažení do problematiky z pohledu řešení, než pouhé dvě věty na konci kapitoly. Kap. 1 je přehledná a vyčerpávající. V úvodu kap. 2 týkající se obvodového návrhu zdroje by bylo vhodné uvést alespoň nástin toho, jak bude návrh řešen. V kap. 3 je proveden návrh prototypové DPS, zde ale postrádám alespoň základní kóty a také popis některých součástek citovaný v textu (např. které jsou drátové rezistory v textu na str. 32). Tyto skutečnosti snižují přehlednost a čitelnost. V kap. 4 je provedeno testování prototypové DPS, což nekoresponduje plně s názvem kapitoly, kde je uvedena realizace. Zde je provedena série měření s cílem ověření vlastností. Výsledky jsou vypovídající a dávají určitou představu o vlastnostech zdroje. V kap. 5 je pak navrženo finální řešení, včetně některých měření. Zde postrádám některé základní parametry, jako např. VA charakteristiku, účinnost atd. Text je se dále nevyhnul několika překlepům a gramatickým chybám, a některé výrazy nejsou zcela běžné, např. zlacené pinové headry na str.34, nebo DPS s vyltím zemi na str. 35 , THT rezistory apod. Grafická úprava je na slušné úrovni a odpovídá zvoleným návrhovým nástrojům, avšak některá schémata nejsou příliš dobře čitelná. Použitá literatura odpovídá danému rozsahu. Uvedené připomínky nesnižují celkově dobrou úroveň diplomové práce, v níž je jak vlastní návrh schéma, tak návrh DPS. Pro komplexnost předpokládám, že diplomantka bude finální vzorek prezentovat při obhajobě.
eVSKP id 126872