TUŠLA, V. Možnosti využití cihelného obrusu v alternativních pojivových systémech na bázi fluidních popílků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Student Václav Tušla vypracoval svou bakalářskou práci na téma "Možnosti využití cihelného obrusu v alternativních pojivových systémech na bázi fluidních popílků". Práce se zabývá problematikou využití relativně nové sekundární suroviny z cihlářského průmyslu. Bakalářská práce se zabývá problematikou zpracování cihelného obrusu společně s fluidními popílky, které jsou zde využívány jako pojiva. Teoretická část bakalářské práce je zpracována přehledně a počet citovaných zdrojů je optimální. Student si při laboratorních testech i zpracování a vyhodnocování výsledků počínal samostatně a vhodně využíval konzultací školitele. Celkově práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B |
Student se zabýval studiem možností využití cihelného obrusu v alternativních pojivových systémech na bázi fluidních popílků. V teoretické části se student velmi podrobně zabývá keramickými surovinami obecně a následně technologií výroby cihel i vzniku cihelného obrusu. Dále se pak zabývá technologií spalování uhlí, technologií fluidního spalování a charakterizací popílků. Obdobně podrobně pak popisuje také technologii výroby, i použití vápna jako pojiva a nakonec pojednává o plastifikačních přísadách. Zcela pak v teoretické části postrádám pojednání o pojivových vlastnostech použitých sekundárních surovin. U popílků je jen velmi zběžně nastíněno, jak reagují s vodou. Nicméně jak budou spolu reagovat vápno a popílky (zda například dochází k pucolánové reakci, či dokonce alkalické aktivaci a její podrobnější popis atd.). U cihelného obrusu je reakce s vápnem popsána spíše obecně. Předpokládal bych rozsáhlejší rešerši na chemické nebo i strukturní chování pojivového systému, zvláště pak takto chemicky i fázově složitého a rozmanitého. Obecně student v některých částech trochu nejasně používá některé termíny a definice. Především část o keramických surovinách je velmi nepřehledně zpracovaná s některými nejasnostmi či dokonce chybami. V neposlední řadě v kapitole o plastifikačních přísadách nerozumím použití „N2O“ ve větě o obsahu alkálií. V experimentální části byly stručně a dostatečně popsány použité materiály i metody. Nicméně u některých metod už jsou přímo v experimentální části uváděny některé výsledky charakterizace použitých materiálů. Veškeré výsledky bych očekával spíše ve výsledkové části. Kromě logicky členění práce především proto, že jasný a přehledný popis použitých surovin je až ve výsledkové části. Značení surovin v jejich analýzách v části experimentální pak používá bez lepšího objasnění zvolené zkratky a celek pak působí nepřehledně. Především pak použití zkratky CO (které je ošemetné vzhledem k zaměnitelnosti za chemický vzorec) dle mého soudu vyžaduje jednoznačné vysvětlení v textu ještě před použitím v tabulkách atd. Výsledková část vypovídá o velkém rozsahu provedených experimentů a měření mechanických vlastností připravených pojivových systémů. Nepovažuji za vhodné použití spojnicových grafů při tak malém počtu výsledků nicméně trendy výsledků jsou vyhodnoceny relevantně. Autor často vysvětluje některé trendy a změny v pevnostech či smrštění testovacích těles v závislosti na změnách složení záměsí jako důsledky pucolánové aktivity, vzniku některých konkrétních krystalických fází atd. nicméně postrádám ověření těchto výsledků měřením fázového složení či studiem mikrostruktury připravených vzorků. Nicméně vzhledem k použití plastifikačních přísad je zřejmé, že práce se zaměřila na prvotní ověření praktického využití experimentálních pojivových systémů na bázi cihelného obrusu a popílků. Závěr práce stručně a přehledně shrnuje získané výsledky a vyzdvihuje nejzajímavější z nich. Také příhodně popisuje význam experimentálně testovaných materiál. Přes některé nedostatky práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | C | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 99361