BUDAY, J. Optomechanická konstrukce pro zobrazování laserem buzeného plazmatu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Pořízka, Pavel

V předložené diplomové práci se student prostřednictvím zobrazovacích metod věnuje studiu dynamického vývoje laserem buzeného plazmatu v čase a prostoru. Student si při experimentální části práce poradil s návrhem jednoduchého optomechanického systému a využil plně potenciál stávající instrumentace. Práce je klasicky rozdělena do dvou logických celků, teoretické a praktické části, kdy obě části jsou mezi sebou úzce propojeny a experimentální výsledky jsou diskutovány a uvedeny do kontextu s teoretickými modely a existující literární rešerší. Teoretická část přináší ucelený a zevrubný popis fyziky plazmatu , který je nezbytný pro pochopení podstaty dějů, které student hodlá studovat. Teorie je samozřejmě doplněna o rešerši literatury a nabízí souhrn postupů, jak je možné zobrazovat laserem buzené plazma a jaké informace lze z těchto měření získat. Experimentální část je uvedena popisem instrumentace a experimentu. Byly zvoleny dva vzorky, které mají obecně jiné vlastnosti (ocel a mosaz) a nabízí, i do budoucna, zajímavé podklady pro studium jejich plazmatu. Optomechanická sestava byla navržena tak, aby mohla být jednoduše osazena na existující sestavu v laboratoři a je možné ji dále adaptovat. Výsledky, spektroskopická a zobrazovací data, jsou vzájemně porovnány a je diskutován vliv energie laseru na velikost (objem) plazmatu, průměr kráteru a také na všudypřítomnou samoabsorpci. Dodatečná data jsou pak uvedena v příloze a umocňují tak množství experimentů, které student v průběhu práce provedl, a demonstrují provázanost studovaných parametrů, které ovlivňují vznik a rozpínání laserem buzeného plazmatu. Diskutovaná práce nemá výraznějších slabin co se slohu, gramatiky a dalších formálních aspektů týká. Pouze některé grafické výstupy vyžadují dalších úprav. Výsledky jsou diskutovány jasně a ve vztahu s existující teorií a literaturou. Student při své práci postupoval samostatně a svědomitě plnil jednotlivé cíle práce. Dosažené výsledky vytvářejí solidní základ pro další práci, které se student chce i nadále věnovat. Sám v závěru své diplomové práce tyto možnosti naznačuje. Celkově tedy hodnotím práci souhrnnou známkou A, tedy jako výbornou.

Posudek oponenta

Hrdlička, Aleš

Práce řeší časově a prostorově rozlišené snímání mikroplazmatu ve spektroskopii laserem buzeného plazmatu (LIBS) nejprve teoreticky rozsáhlou rešerší a poté experimenty na vzorcích oceli a mosazi. Pochvalu zaslouží popis mechanizmů ablace a časového vývoje mikroplazmatu. Mohla zde být však zmíněna definice plazmatu, neboť s ní souvisejí studované jevy, jako je stínění mikroplazmatem a hustota elektronů, i když autor snímal mikroplazma již časovým odstupem po pulzu laseru. Také u samoabsorpce bych ocenil poněkud hlubší studii. Experimentální řešení i zpracování dat jsou velice zajímavá a odpovídají zvyklostem v oboru. Výsledky jsou prezentovány vhodným způsobem a doplňují dosud publikované studie na dané téma. Korelace mezi spektroskopickými daty, jako jsou intenzity čar, se zářivostí celého mikroplazmatu pozorovanou přes filtry vnáší do problematiky LIBS nový pohled, který má potenciál odhalit některé skryté vazby mezi ději v mikroplazmatu, a tím přispět ke zdokonalení kvantitativní analýzy LIBS. Cílů práce bylo dosaženo. Připomínky a otázky k eventuálnímu zodpovězení při obhajobě: Připomínky: Pravopis: gaussovský, ale Gaussov s velkým G. Nevím, jak je to slovensky, ale pochybuji o správnosti. Číslovku a jednotku nerozdělujeme na konci řádku (např. str. 37, obr. 2.4). Pro „energetický tok“ tamtéž se užívá termín „fluence“. Překvapivě jiné termíny jsou použity v tab. 3.1 na str. 51. Str. 30: „Silikón“ má být pravděpodobně „kremík“. Str. 60, 68 obr. 3.16, 3.20: Čas má být zřejmě v us. Str. 75-82: Literatura – drobné chyby ve formátu citací Str. 84, Seznam zkratek: Aij, mn je spíše tranzitivní pravděpodobnost – pravděpodobnost přechodu

eVSKP id 117124