ONDRÁŠEK, D. Implementace algoritmu hlubokého učení na embedded platformě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Bakalářská práce pana Ondráška zpracovává téma použití embedded zařízení pro úlohy rozpoznávání objektu v obrazu pomocí strojového učení. Kladnou stránkou činnosti studenta je práce s literaturou a online zdroji při nastudování zcela nové problematiky dosud v bakalářském studiu neprobírané. Vytknout je ale třeba ne zcela koncepční přístup, špatné časové rozvržení aktivit a často netechnické až vágní formulace v dokumentu práce, stejně jako používání množného čísla při popisu implementační části. Jde např. o formulace jako “po několika vteřinách tréninku vznikl error, který nám nedovolil pokračovat” nebo např. “proces spamuje systémový log hláškami, že nestíhá zpracovat vstup” apod. Nicméně metody využívající CNN a techniku transfer learning student popsal, v praktické části také úspěšně implementoval na vybrané zařízení nVidia Jetson Nano a Raspberry Pi pro realizaci aplikace rozpoznávání bonbonů na výrobní lince. Chválím, že zařízení si student obstaral sám. Experimentální část je spíše minimalistická (rozsah 5 stran), byla zde provedena základní ověřující implementace a jednoduchý test rychlosti. Úkoly zadání však byly z mého pohledu splněny a i dodaný dokument splňuje požadavky na bakalářskou práci, byť zdaleka ne na exceletní urovni.
Cílem bakalářské práce pana Ondráška bylo implementovat algoritmy hlubokého učení na embeded platformě. Zadání bakalářské práce je rozděleno na 4 body. V prvním bodě zadání měl student prezentovat současné state-of-the-art v oblasti hlubokého učení. Student na 20 stranách stručně shrnuje historii strojového učení a seznamuje čtenáře s teoretickými základy. Rozsah kapitoly shledávám úměrný bakalářské práci. V druhém bodě mel student zhodnotit možnosti implementace na různá embeded zařízení. Kapitola je pojata trochu chaoticky, student přechází z tématu k tématu, ale většina potřebných informací je obsažena. Chybí mi však hlubší porovnání jednotlivých vývojových desek. Deska Jetson Nano je uvedena v jednom odstavci a o Raspberry Pi se student zmiňuje až v praktické části. Ve třetím bodě zadání měl student vytvořit vhodný dataset pro demonstrační úlohu. Tento bod je splněn v kapitole 4.1. V kapitole mám výhradu k tabulce 4.1 na straně 42, která postrádá klíčové informace. Chybí mi hlavně sloupec s počtem instancí jednotlivých tříd v rámci snímků datasetu. Na další straně se čtenář dozvídá, že byla dodatečně přidána další třída/třídy, které tu ale nejsou uvedeny vůbec. Na straně 44 je uveden „obrázek“ 4.3, který ale rozhodně není obrázek, jedná se o snímek obrazovky, který předvádí textové informace o anotaci datasetu. Není však jasné, co která čísla znamenají a navíc se podle autora daný formát anotace po prvotních testech dále využívá. Ve čtvrtém bodě zadání měl student vybranou úlohu implementovat. V rámci textu je popsán celý postup trénovaní sítě na PC, tak i přenos modelu na embeded zařízení. Kladně hodnotím přístup, že student si během čekání na dopravu desky Jetson Nano „krátil čas“ a danou úlohu implementoval i na Raspberry Pi. V obou případech student implementoval několik verzí hlubokých sítí. V práci mi chybí ale tabulka se srovnáním implementací, jejich úspěšností. Informace jsou rozprostřeny v textu práce, ale jediná srovnávací tabulka 5.1 na straně 56 porovnává jen rychlost běhu sítí na obou zařízeních. Bakalářská práce je psána přehledně a v logickém sledu. Z práce je zřejmé, že se student v dané problematice orientuje. Při vypracování práce student vycházel z rozsáhlého literárního průzkumu. V seznamu literatury je uvedeno 65 literárních zdrojů, na které se v práci průběžně odkazuje. Po formální stránce je práce na celkem dobré úrovni. Kvalitu práce snižuje hlavně špatná kvalita obrázků a grafů, kdy se ve velké míře jedná o snímky obrazovky a například na straně 36 pak graf jde velice špatně přečíst. Autor dokonce ve dvou případech na stranách 33 a 50 vysázel obrázky až do okrajů stránky, ačkoliv to nebylo nutné. V praktické části bych doporučil vynechat množné číslo první osoby, které implikuje, že práci nedělal sám. Poslední výtku mám k místy hovorovým výrazům jako „obrandované nexusy“, „spamuje error“ apod. I přes výše uvedené výtky se domnívám, že byly splněny požadavky na bakalářskou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 119328