STARÝ, V. Modelování antén letounu VUT 100 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudky

Posudek vedoucího

Raida, Zbyněk

Diplomant měl za úkol vytvořit počítačový model antén letounu VUT 100. Směrové vlastnosti anténní soustavy měly být optimalizovány globálními algoritmy. Diplomant vytvořil v programu MATLAB model obecné soustavy drátových antén a pečlivě ověřil platnost modelu jeho srovnáním s programy SuperNec a 4nec. Model byl využit ve spojení s genetickými algoritmy a metodou roje částic k nalezení takové pozice antén, aby soustava vykazovala v horizontální rovině všesměrové vyzařování. Zadání tedy bylo splněno. Student pracoval na projektu samostatně a soustavně během celého semestru. Aktivně vyhledával odbornou literaturu a účelně s ní pracoval. K práci nemám formální připomínky.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 46/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) A 18/20
Formální zpracování práce A 18/20
Využití literatury A 9/10
Navrhovaná známka
A
Body
91

Posudek oponenta

Tobola,, Pavel

Diplomová práce Vladimíra Starého "Modelování antén letounu VUT100" se zabývá problematikou rozmístění poměrně velkého počtu antén, které vyžaduje současná avionika, na ploše potahu malého jednomotorového čtyřmístného letounu. Pravidla umístění antén od příslušných výrobců avioniky si navzájem konkurují, proto nemohou být zcela splněna, a tak je řešení daného problému vždy určitým kompromisem v hledání nejméně protichůdných variant. Diplomová práce předkládaná k obhajobě popisuje svým způsobem ojedinělý a poměrně zdařilý pokus o optimalizaci rozmístění dvanácti antén s pomocí dvou globálních optimalizačních metod - metody roje částic a genetických algoritmů. Obě optimalizační metody jsou uplatněny na skalárních modelech skupinových vyzařovaných diagramů pro tři různé kmitočty a srovnání výsledků je v diplomové práci velmi přehledně zpracováno. V závěru nechybí ani údaje o časových nárocích provádění uvedených optimalizačních algoritmů a poznatky o rychlosti jejich konvergence. Práce je psaná jasně a členěna je logicky do šesti vyvážených kapitol s nadprůměrnou úrovní technického vyjadřování. Kromě několika nepodstatných překlepů jí lze vytknout pouze nesprávné zařazení letounu VUT100 (a EV55) do kategorie ultralehkých letadel v úvodu diplomové práce.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A 20/20
Odborná úroveň práce A 45/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse A 19/20
Formální zpracování práce A 10/10
Navrhovaná známka
A
Body
94

Otázky

eVSKP id 21956