MIKUŠKOVÁ, R. Plazmochemické povrchové úpravy polymerních materiálů pro biomedicínské aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Studentka k práci přistupovala velmi svědomitě. Protože práce probíhala s dosud nepoužívaným novým materiálem, navíc se specialní strukturou, bylo nutné detailně prozkoumat vhodné pracovní podmínky. Schéma experimentů studentka navrhovala převážně sama, realizace pak probíhala po konzultaci s vedoucím. Výsledky práce jsou zpracovány kvalitně i se zahrnutím poznatků z literatury o obdobných materiálech a jejich úpravách. Úkoly stanovené v zadání práce byly úspěšně splněny, získané výsledky jsou navíc dobrým vstupním materiálem pro další detailnější výzkum.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Práce se zabývá plazmochemickou úpravou polymerních materiálů využitelných v biomedicíně. V teoretické části jsou přehledně shrnuty jednotlivé materiály používané pro medicínské účely, plazmové procesy vhodné pro úpravu biokompatibility jejich povrchů a metody pro charakterizaci změn na povrchu materiálů. Dostupná literatura je hojně a vhodně využita. Experimentální část se zaměřuje na úpravu hydrofility blíže nespecifikovaného polymerního materiálu pomocí nízkoteplotního plazmatu. Vyhodnocení úpravy bylo provedeno metodou pro stanovení doby průsaku s ohledem na různé experimentální podmínky (doba opracování, dodávaný výkon, pracovní plyn). Strukturní změny povrchu byly analyzovány pomocí XPS. Práce je vypracována pečlivě a členění jednotlivých částí má logickou návaznost. Výsledky jsou prezentovány stručně a názorně. K jejich zpracování mám následující připomínky: - V práci se vyskytuje termín „doba saku“. Není vhodnější „doba průsaku“ či „doba proniknutí“ (dle ČSN)? - V grafech (resp. tabulkách) jsou závislosti na experimentálních podmínkách (čas opracování, výkon) uvedeny poněkud nelogicky v sestupném pořadí. - Bylo by vhodné uvést i výsledky penetračního testu pro neopracovaný vzorek. - Hodnoty doby průsaku pro podmínky 20 W / 90 s jsou jiné v Tabulce 2 a 3. - Zaokrouhlení výsledných hodnot vzhledem k nejistotě měření. - Popisy tabulek se zpravidla uvádí nad tabulkou. - V grafech na obrázcích 18 a 19 postrádám přiřazení stanovených valenčních skupin k jednotlivým píkům v spektrech. Závěry jsou formulovány srozumitelně s návrhem dalšího studia. Otázkou je, bude-li pro zvýšení hydrofility přínosné zkoušet opracování v jiných navrhovaných plynech (dusík, argon), je-li dle této práce nejvýhodnější vlhký vzduch a ani příměs kyslíku nevede k lepším výsledkům. Přínosnější by bylo zapojit další metody pro charakterizaci opracovávaného povrchu. I přes drobné nedostatky ve formulacích a prezentaci výsledků hodnotím práci jako velmi kvalitní. Všechny zadané cíle práce byly splněny, navrhuji hodnotit výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 97067