Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Vašinová Galiová, Michaela

Studentka Aneta Kryštofová se ve své bakalářské práci věnovala optimalizaci postupu mineralizace biologických vzorků, a sice nádorových buněk po aplikaci chemoterapeutik obsahujících platinové kovy. Cílem práce bylo testování a zhodnocení účinnosti jednotlivých rozkladných postupů vzorků s ohledem na následné stanovení sledovaných platinových kovů (platina, ruthenium) metodou ICP-MS. Během experimentální části studentka otestovala řadu postupů mineralizace za použití různých činidel či jejich směsí. Následně pak stanovovala sledované analyty ve vzorcích metodou ICP-MS. Velmi svědomitě a samostatně přistupovala k řešení základních analytických problémů, rychle si osvojila pravidla stopové analýzy a práci s biologickými vzorky. Při vyhodnocení výsledků a sepisování práce pečlivě zhodnotila všechny testované postupy a jejich efektivitu.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Komendová, Renata

Předložená bakalářská práce studentky Anety Kryštofové „Mineralizace biologických vzorků v ultrastopové analýze“ splnila své zadání ve všech bodech. Práce je klasicky rozčleněna a jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Velice pečlivě jsou sepsány dle mého názoru nejdůležitější kapitoly teoretické části (22 stran) Mineralizace biologických tkání a Analytické metody pro prvkovou stopovou analýzu. Velice oceňuji kapitolu Srovnání metod AAS a ICP-OES, kde studentka zhodnotila všechny výhody i nevýhody těchto metod. Podrobněji je pak rozpracována metoda Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, která byla použita při měření. Kapitola Experimentální část (15 stran) popisuje přípravu vzorků, podmínky jejich mineralizace a analýzu pomocí ICP-MS. Schéma mineralizace vzorků (Obr. 12) přehledným způsobem znázorňuje jednotlivé experimenty. V kapitole Výsledky a diskuse (11 stran) studentka zhodnocuje efektivitu postupů mineralizace biologických vzorků po expozici léčivy, obsahujícími ruthenium a platinu. Dosažené výsledky jsou srozumitelně interpretovány a komentovány. Práce je napsána na velmi dobré jazykové úrovni, s minimem typografických a formálních chyb. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A/výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

V kapitole 2.3.1.1 popisujete činidla pro rozklad na mokré cestě. Není tu zmíněna směs kyseliny chlorovodíkové a dusičné (lučavka královská), která se používá při mineralizacích u stanovení platinových kovů. Lze směs těchto minerálních kyselin využít i pro mineralizaci biologických vzorků?
Jednou z metod rozkladu na suché cestě může být i nízkoteplotní vysokofrekvenční kyslíkové plazma, čímž by odpadl problém s interferencemi zbytkového uhlíku. Byl by, dle Vašeho názoru, tento postup rozkladu využitelný i pro rozklad biologických vzorků živočišného původu?
Proč bylo zvoleno, při zjišťování účinnosti mineralizace, srovnání v jednotkách množství kovu Ru/Pt v mikrogramech právě na jednu buňku? Je tento způsob vyjadřování obvyklý?
V závěru konstatujete, že přepočet naměřených hodnot Ru/Pt na mg/kg může být zatížen chybou, kdy navážka vzorku mohla obsahovat zbytky média. Je tou stejnou chybou zatížen i přepočet Ru/Pt v mikrogramech na jednu buňku? Lze zajistit, že opravdu všechny buňky, tak je jejich počet uveden např. v Tab. 4, budou podrobeny mineralizaci a nedojde ke ztrátám při převodu do rozkladných nádobek?