BERÁNEK, O. Propagační modely 5G-IoT technologií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Odevzdaná bakalářská práce „Propagační modely 5G-IoT technologií“ se zaměřuje na propagaci rádiového signálu v případě nastupujících komunikačních technologií pro průmyslový Internet věcí. Student Ondřej Beránek v teoretické části práce zpracoval popis vybraných komunikačních technologií (Narrowband IoT (NB-IoT) a LTE Cat-M) a uvažovaných propagačních modelů (Okumura-Hata, COST 231 Hata a Ericsson) pro IoT aplikace ve frekvenčním pásmu FR1. V praktické části se student zaměřit na měření komunikačních parametrů 5G-IoT technologií s využitím poskytnutého zařízení, a to na předem definovaných lokacích. Klíčovým výstupem práce bylo zpracování a analýza dat z reálných měření a následná úprava výpočtu propagačních modelů. Pro zpřesnění predikce úrovně rádiového signálu pro 5G-IoT technologie v případě uvažovaných propagačních modelů byl definován korekční koeficient, po jehož aplikaci se odchylku naměřené a predikované úrovně signálu podařilo snížit na úroveň ~8dB pro technologii NB-IoT a ~10dB pro technologii LTE Cat-M. Přestože bylo definovaných cílů bakalářské práce dosaženo, z pohledu technické úrovně, implementace v prostředí Matlab (5G Toolbox) a technické kvality popisu výsledků vzhledem k naměřeným hodnotám je úroveň odevzdané práce spíše průměrná. Z formálního hlediska je práce na dobré úrovni. Student po celou dobu pravidelně konzultoval, zapracovával komentáře vedoucího a také aktivně přispíval poznatky z testování na vývoji „LTE Cat-M“ mobilního testeru. Na základě výše uvedeného hodnotím práci stupněm B/80 bodů a doporučuji k obhajobě.
Bakalářská práce studenta Ondřeje Beránka se zabývá problematikou rádiových propagačních modelů v kontextu 5G-IoT technologií, konkrétně pro pásma využívaná technologiemi NB-IoT a LTE Cat-M. Hlavním cílem bylo ověřit přesnost vybraných modelů (Okumura-Hata, COST 231 Hata, Ericsson 9999) na základě reálných měření v městských lokalitách Brna a navrhnout jejich korekční úpravu pro zlepšení predikční přesnosti. Teoretická část je přehledná, věcná a odpovídá požadavkům na bakalářskou úroveň. Praktická část je zpracována kvalitně – student provedl měření pomocí vhodného zařízení a výsledky zpracoval do přehledné podoby. Interpretace by mohla být místy podrobnější, nicméně analýza je věcně správná. Po formální a jazykové stránce je práce celkově na dobré úrovni. Struktura je logická a grafické výstupy přehledné, avšak místy se vyskytují drobné překlepy a stylistické nepřesnosti, které lehce snižují výsledný dojem.
eVSKP id 167100