LEITMAN, V. Koncept nabíjecí stanice s možností off-grid provozu pro elektrokola [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Předložená diplomová práce je zpracována v souladu s požadavky kladenými na tento typ práce. Diplomant postupoval při řešení jednotlivých částí práce samostatně a své postupy pravidelně konzultoval. Přístup diplomanta k řešení hodnotím kladně a konstatuji, že prokázal schopnost samostatně řešit technické úkoly. K samotnému zpracování práce mám několik výhrad. Především v teoretické části se vyskytuje značné množství překlepů a nevhodně zvolených slovních spojení, která ztěžují čtení a porozumění obsahu práce. V této části se také vyskytují některé technické nepřesnosti a tvrzení, která jsou nesprávná. Velmi kladně hodnotím praktickou část práce, kde diplomant sestavil matematický model nabíjecí stanice a provedl základní provozní simulace s jejich vyhodnocením. Sestavený matematický model odpovídá znalostem a zkušenostem diplomanta a dává čtenáři dostatečnou možnost posoudit chování navrženého systému. Práci hodnotím jako velmi dobrou a doporučuji ji k obhajobě. Poznámky a komentáře: - Není zřejmé, ze kterého zákona vychází stanovení max. rychlosti elektrokol na 25 km/h - uveďte. - U systému Smartflower je uvedeno, že sleduje velikost intenzity solárního záření a současně je v textu dále uvedeno, že pracuje na principu astronomického řízení - jedná se o dva rozdílné způsoby - vysvětlete. - V práci je uvedeno, že dimenzování DC/AC měniče je provedeno jen podle napětí FV panelů - tvrzení je nesprávné, uveďte toto do souladu se skutečností. - Je uvedeno (str. 47), že DC/AC měniče mají ztráty v rozmezí 10-15% a hned dále v textu je uvedeno, že bude použit měnič s 95% účinností - objasněte tento rozpor.
Bc. Valentín Leitman zpracoval diplomovou práci na téma „Koncept nabíjecí stanice s možností off-grid provozu pro elektrokola“. Předložená práce je zpracována v odpovídajícím rozsahu, ale místy není zcela vhodně členěna kapitol. Důsledkem je snížená přehlednost a opakující se informace (náhradní schéma a popis FV článku – Obr. 3.2 a Obr. 5.1). Úvodní rešeršní část je věnována principu funkce elektrokol, jejich členění a základním charakteristikám včetně srovnání jednotlivých parametrů. Tato část je psána velmi obecně a spíše formou populárně-naučného textu místo technického rozboru problematiky (autor místy mluví o „síle“ a „tahu“ motoru a místy o krouticím momentu. Dále se v této části vyskytují i faktické chyby a nejasnosti. Autor např. zmiňuje, že při sériovém řazení článků akumulátorů narůstá napětí a kapacita nikoliv. V tomto případě je třeba definovat, jakou kapacitu autor popisuje. Celková energetická kapacita (Wh) se i v tomto případě navyšuje. Zkratka NiMH je vysvětlena chybně. Domnívám se příčinou je nevhodně zvolená literatura, ze které autor čerpal (www stránky). Hlavní část práce je zaměřena na návrh uspořádání funkčního systému a sestavení matematického modelu v prostředí Matlab/Simulink. Zde je zřejmá autorova orientace v dané problematice. Sestavený model je detailně popsán včetně dílčích komponent (FV panel, MPPT, DC-DC a DC-AC měnič) a výsledky řádně diskutovány. Výsledný model představuje komplexní nástroj pro matematický popis systému s následnou možností parametrizace. Autor následně vyhodnotil výsledné simulace s ohledem na parazitní vlastnosti reálných komponent, což lze považovat pouze za částečnou verifikaci sestaveného modelu – určitě bylo možné provést verifikaci např. na základě měřených dat z reálného FV panelu. Poslední kapitolu tvoří energetické a ekonomické zhodnocení navrženého systému. Tuto kapitolu považuji za kvalitně zpracovanou. Autor objektivně komentuje výsledky a rozsáhle diskutuje možnosti následné optimalizace systému, přičemž navrhuje i další kroky pro případnou realizaci. Nad rámec zadání jsou v příloze uvedeny i zdrojové kódy pro vykreslení vybraných charakteristik. Práce splňuje body zadání a po formální stránce splňuje veškeré požadavky, autor cituje použité zdroje. Celkovou úroveň práce snižuje množství překlepů a místy poněkud obecné a netechnické formulace, nízká kvalita a špatné názvy některých obrázků (Obr. 5.2 a Obr. 5.7) a také nepřehledné značení veličin (str. 47 a 50) – např. pojem účinnost vodiče. Přes uvedené připomínky považuji práci za přínosnou, doporučuji ji k obhajobě a hodnotím 79b.
eVSKP id 102562