MARTINEC, M. Modulátor a demodulátor pro mikrovlnný spoj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Diplomová práce pana Martince se zabývá návrhem a stavbou IQ modulátoru a demodulátoru pro generování mezifrekvenčního signálu pro mikrovlnný transceiver v pásmu 24 GHz. Teoretická část je věnována obecnému popisu radio-reléových spojů, modulací BPSK a QPSK a popisu koncepcí rádiových přijímačů. První kapitola je z velké části citována ze skript směrových a družicových spojů, ale není zde uveden odkaz. Součástí je také teoretický výpočet energetické bilance plánovaného spojení, ten ale není příliš relevantní, pokud nejsou známy všechny potřebné údaje a zvláště jakostní číslo přijímače nelze z výpočtu jednoduše vyloučit. Mnohem důležitějšímu rozboru poskytnutého transceiveru je věnována bohužel pouze jedna strana práce, teoretická část tak dostatečně nenavazuje na zpracovávaný projekt. V praktické části je vyčerpávajícím způsobem popsán postup vývoje celého zařízení programu pro mikrokontrolér a programu pro generování modulačního signálu. Zde kladně hodnotím systematický postup výběru komponent pro savbu zařízení a samotného vývoje. Naopak postrádám analýzu výkonové ztráty napájecích obvodů. Dále jsou zde dobře popsány zásady vývoje desek plošných spojů, které jsou ale už hůře dodrženy. VF vedení nejsou provedena příliš dobře a hlavně ústupek provedený v zemnění je nepřijatelný, neboť může výrazně zhoršit funkčnost zařízení a snížit schopnost odvodu tepla od aktivních součástek. Jako důkaz o oživení jsou předvedeny průběhy výstupu modulátoru a demodulátoru a záznam komunikace po SPI, nicméně kvalitativně výsledky nelze hodnotit. Chybí měření správného sfázování I a Q složek na vstupu modulátoru, průběhy obou složek na výstupu desymetrizačního obvodu demodulátoru pro různé vstupní signály a nastavení různých frekvencí modemu a útlumů atenuátorů. Z popisu také není příliš jasné, jak byla získána data pro výpočet chybovosti na str. 42. Po formální stránce je práce zpracována dobře, správné citování je ve větší míře dodrženo až na uvedené výjimky. V práci se objevují překlepy, minoritně pak gramatické chyby a neodborná spojení (vysokofrekvenční zkratovací obvod (str. 25), vysokofrekvenční šum (str. 21) a často špatná interpretace parametru PSRR (str. 23, 33), kap. 1.6.2. "modulace QPSK netrpí degradací BER při zvyšování spektrální účinnosti"). Anglický abstrakt by si zasloužil jazykovou korekci a prohlášení a citace na začátku práce je chybně navázána na semestrální projekt, seznamy zkratek a symbolů by měly být samostatné a správně zformátované, schémata v tištěné verzi nejsou dostatečně čitelná a motivy DPS jsou exportovány s pouzdry součástek, která měla být uvedena samostatně jako plán osazení. Student využíval konzultací a dle svých možností dbal doporučení, bohužel však podcenil náročnost projektu a časová tíseň nedovolila jeho kompletní dokončení. Z časových důvodů práce neprošla korekturou vedoucího. Zadání práce bylo splněno jen částečně, chybí především propojení a měření s transceiverem a zprostředkování řídicí komunikace s PC, nicméně nelze upřít velký kus odvedené praktické práce a proto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením 65 bodů.
Autor popsal v předložené práci koncepce vysílačů a přijímačů, vlastnosti modulátoru a demodulátorů, navrhl, realizoval a změřil vlastnosti mezifrekvenční části. V práci se vyskytuje velké množství chyb a to už od úvodních pasáží. Výpočet energetické bilance spoje se mi zdá velmi chabý, jelikož je zde zanedbáno jakostní číslo přijímače. V práci postrádám podrobnější popis mikrovlnného modul, kde je pouze několik údajů. Převodník modulátoru by se dal realizovat lépe, jelikož zfázování pozitivního a negativního signálu je velice špatné již podle simulací. Pro vyšší modulační rychlosti není moc použitelné. Množství předvedené práce při realizaci splňuje zadání, až na tvorbu desky, kde jsou zásady dobře popsány a na DPS nedodrženy, jedná se hlavně o zemnění, blokování napájení, filtrace napájení atd. Programové vybavení je na lepší úrovni než realizace desky. Pro doplnění mohl být procesor řízen z PC pomocí USB, aby bylo využito celé pásmo od 600 do 800 MHz. Vyhodnocení výsledků je velice sporné jelikož, chybí metodika měření. Měření vícekanálovým osciloskopem na diferenčních signálech zde také není uvedeno a měření s mikrovlnnými pojítky postrádám také. Nicméně je na dané práci vidět, že její autor práci odvedl, proto hodnotím tuto práci 67 body.
eVSKP id 84666