NETREFOVÁ, K. Fortel aneb postav si dům [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Klára začala práci úvahou nad prefabrikáty a způsoby, jakým dáváme materiálům tvar. Postupně se propracovala k experimentování s betonem a hlínou a vytvořila objekty, u kterých nerozlišuje mezi formou a materiálem. Díky erozi hliněné složky se forma i charakter objektů proměňuje v čase. Svůj výzkum uplatnila při krajinné úpravě navazující na plánovaná protipovodňová opatření. Protipovodňový projekt uchopila ne jako technicistní dílo, ale jako příležitost k vytvoření umělé, kontemplativní, v čase se proměňující krajiny, kde „rekreace“ nemusí znamenat sedm volejbalových hřišť.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Přístup studenta ke zpracování | A | 100 | Klára pracovala pravidelně a usilovně celý semestr. Klára by měla lépe zobrazit rostlinná společenstva, jejichž složení řešila s odborníky a uvedla je pouze v textu a eventuálně popsat také jejich časové a vegetační cykly. Dále by měla lépe popsat výkresy. |
průběhem práce. Drobné zkoušky s betonem, hlínou a vodou, které si zkoušela ve sklepě dokáže bez přidaných dekorů přenést ve formální tak obsahové stránce do velkolepého krajinářského díla. Podobně jako dlátem vyrývala stružky v keramické hlíně, tak zde nechává pracovat rypadla bagrů v hmotě zeminy. Křehké až sochařské objekty dokázala převést do velkého měřítka a řeší zde aktuální klimatická a krajinářská témata dnešních měst jako je povodeň a retence vody. Urbanisticky i krajinářsky velmi vhodně volí lokalitu a počáteční experiment tak dále dobře dále funguje na znalosti zvolené podmáčené krajiny, kde je plánovaný záměr velké protipovodňové ochrany Brna. Kladně hodnotím vodohospodářské a biologické znalosti širší lokality, které potvrzují krajinářskou funkčnost architektonického konceptu. Vhodně otevírá téma tvrdého protipovodňové opatření a přirozenější retenci vody krajině. Architektonicky pracuje koncepčně a vyrývá do krajiny linie meandrujících rýh , v jehož pozvolných korytech kterých mají probíhat procesy s materiálem v krajinném měřítku.Velmi dobře reflektuje nestálost a dynamikou zaplavované krajiny, kdy děje jako je eroze půdy i sukcesi náletové vegetace povyšuje na výtvarný proces hodný pozorování. Oceňuji postup vzniku a design drobných architektonických prvků. Splňuje tak počáteční vizi práce s materiálem. Než seznamy jednotlivých rostlin by bylo pro architekty srozumitelnější obecně představit společenstva rostlin a živočichů, kterým návrh vytváří nové stanovištní nabídky (biotop stojatých mokřadů, podmáčených břehů, suchých vrcholů „hrůd“, atd…) Přístupnost a prostupnost soustavou koryt i navazujícího území jsou řešeny v pořádku. Chválím grafické zpracování práce. Líbí se mi technický vizuál grafiky map, který dobře podporuje esenciálnost a čistotu konceptu a jeho sdělení. Postrádám práci s textem, odkazovým aparátem a použitou literaturou na úrovni vysoké školy. Bavilo by mě i kapitolka zpracovávající rešerže teoretiků umění a architektury zabývají se tématem fluidity, proměnlivosti a interakce materiálů. Rovněž konkrétní díla v architektuře a v krajině. Autorka zdárně rozvinula své počátečné teoretické téma do fyzického architektonicko –krajinářského díla a splnila tak zadání diplomové práce na úroveň architektonické vysoké školy. Na profesionální úrovni v daleko menším měřítku si dovedu si představit uplatnění těchto principů a vizuálu při práci se zadržováním a retencí dešťové vody ve veřejném prostoru města. Nabízí ukázku chování podobné dynamiku a živelnosti povodňové krajiny.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Urbanistické řešení | B | ||
Architektonické řešení | B | ||
Provozní řešení | C | ||
Technicko konstrukční řešení | C | ||
Formální úroveň | C |
eVSKP id 125550